Darmstadt – Po krátkém přerušení spojení během noci dodává vesmírný modul Philae na pracoviště Evropské vesmírné agentury (ESA) opět vědecká data z komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Spojení je nadále stabilní, hluchý prostor nastal proto, že Philae nemá neustálý kontakt se sondou Rosetta, která signál přeposílá na Zemi. Modul začal na kometě vrtat a provádět vědecké experimenty. Zda data doputují na Zemi, není ale kvůli nedostatku energie jasné. Letové středisko totiž stále neví, zda sonda bude fungovat i po sobotě, kdy zřejmě vyčerpá energii z baterií.
Potíže jsou také s datovým spojením, které není trvalé a které je vzhledem k 500 milionům kilometrů od Země pomalé. „Zařízení pracuje, ale naneštěstí jsme přišli o spojení, takže nedostáváme žádná nová data,“ prohlásil Stephan Ulamec z Německého střediska pro letectví a vesmír (DLR), který má Philae na starosti. Zda se ale ještě v sobotu se sondou spojit
dokážou, není jasné. „Možná baterie budou prázdné, než kontakt obnovíme,“ dodal Ulamec.
Modulu se mimo jiné podařilo vsunout do komety teploměr, což byla jeho první „mechanická operace“ na jejím povrchu. První snímky zaslané modulem dokazují, že povrch komety je pokryt prachem a milimetrovými až metrovými úlomky. Vědci z ESA doufají, že jim získané informace pomohou poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.
Modul Philae úspěšně přistál na povrchu 510 milionů kilometrů vzdálené komety 67P/Churyumov-Gerasimenko ve středu. Šlo o vůbec první přistání tělesa vyrobeného lidmi na některé z komet a o završení vesmírného putování sondy Rosetta, která k objektu letěla 10 let.
Modulu Philae se podařilo přistát až napotřetí. Po dvou skocích skončil podle vědců z ESA na svahu, který částečně brání dopadu slunečního svitu na solární panely modulu. Stále tak není jisté, jak dlouho bude moci Philae pracovat. Energie z baterie by měla vydržet do dnešního večera, sluneční svit by v současné poloze mohl bateriím dodávat další energii asi jen hodinu a půl denně. Modul není na povrchu ukotven, jedna z jeho tří podpěr dokonce podle všeho visí ve vzduchu.
Snímky místa přistání modulu Philae na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko přehledně ZDE.
Už ve čtvrtek vědci na brífinku označili případný pokus o další skok modulu na jiné místo kvůli nízké gravitaci komety za krajně rizikový. Musely by tomu předcházet rozsáhlé výpočty a hlavně přesné určení místa, kde se Philae nachází. Existuje prý však i možnost, že se sama kometa natočí příznivěji směrem ke Slunci.
Modul je vybaven desítkou vědeckých přístrojů, nejdůležitější je vrták, který umožní vyvrtat otvor do hloubky cca 23 centimetrů a odebrat z komety vzorek. Vzhledem k tomu, že Philae není k povrchu pevně ukotven, půjde o poměrně riskantní operaci - vrtání by jej mohlo roztočit či dokonce uvolnit z povrchu komety, která má navíc slabou gravitaci.
Pusťte si názorná animovaná videa o misi sondy Rosetta:
1. DÍL - Jak se Rosetta a Philae vydali do vesmíru
2. DÍL - Jak se Rosetta a Philae přiblížili ke kometě
3. DÍL - Jak Rosetta analyzovala kometu a připravila Philaeho na výsadek
