Migrační vlnu vítá v Maďarsku solidarita i nenávist

Ani stavba příhraničního plotu zřejmě Maďarsko nezbavila strachu z přílivu uprchlíků. Jen letos se na jeho území dostalo přes 100 tisíc migrantů, což začíná u lidí vyvolávat napětí, protesty i rasistické projevy. Maďarská vláda už kvůli tomu přikročila k několika opatřením, která zatím spíše než k řešení krize vedou k rozpakům v zahraničí.

Při snaze dostat se do některé z vysněných zemí na Západě nelegálně překročí hranice Maďarska každý den zhruba 1500 lidi. Většinou jde o běžence z Afghánistánu a Sýrie, pro které je Maďarsko jen další úsek jejich dlouhého putování. Je ale zároveň zemí, v níž jedna z hlavních migračních tras poprvé vkročí do Schengenu. Podle Maďarů je tak povinností společný evropský prostor před migračním návalem chránit.

Zmíněných 100 tisíc migrantů jen v letošním roce je nejvíce ze všech zemí EU, tvrdí tamní vláda. Brusel prý problém dlouho přehlížel, a tak začal Budapešť konat sám. Zřejmě nejkontroverznějším krokem se stal 175 kilometrů dlouhý plot z ostnatého drátu, který má migranty odradit. Podle vládních představitelů by tato dlouhá bariéra měla být hotova do konce srpna.

  • Těžké stroje zahájily stavbu modelového úseku plotu u hraničního přechodu Röszke-Horgoš 27. Července.
  • Po dokončení by měl být vysoký čtyři metry a táhnout by se měl podél celé maďarsko-srbské hranice.
  • Bělehrad vyjádřil k postavení plotu výhrady. Orbán svého srbského kolegu Aleksandara Vučiče ale ujistil, že plot není namířen proti Srbům, ani neznamená uzavření hranic.
  • Naopak se mají postavit nové hraniční přechody a rozšířit stávající.

Kromě toho byly například zpřísněny azylové zákony, aby byly možné zrychlené deportace. Maďarsko začalo odmítat zpětné přijetí migrantů z dalších zemí EU, i když to vyžadují pravidla unie.

Pravicový premiér Viktor Orbán tento postoj ospravedlňuje tím, že imigraci spojuje s terorismem, zvýšením zločinnosti a nezaměstnanosti. A dodává, že Maďarsko bude v tomto ohledu jednat na vlastní pěst.

Po zemi přes západní Balkán přijde do Evropy víc nelegálních migrantů než přes Středozemní moře. Jen letos se do Maďarska dostalo 100 959 běženců, téměř všichni přes maďarsko-srbskou hranici.
Péter Szijjárto
Maďarský ministr zahraničí

Masivní proud uprchlíků rozděluje celou maďarskou společnost. Jedni jsou připraveni solidárně pomáhat a pořádají sbírky peněz, jídla a oblečení. Poskytují informace i základní služby, jako je možnost se umýt, odpočinout si nebo si nabít mobilní telefon.

Druhé ovládají spíše obavy a z nich pramenící nacionalismus a rasismus. Odpůrci běženců pořádají veřejné protesty a demonstrace. Nejhlasitějším tlumočníkem těchto nálad je krajně pravicová strana Jobbik.

Migranti se obvykle pokusí do EU dostat nejprve v Řecku, kam přecházejí přes tureckou hranici. Tady je ale úřady posílají zpět, protože země sužovaná ekonomickou krizí se o ně nemůže postarat. Odtud pak vede hlavní cesta přes Makedonii do Srbska.

Do Evropy dorazilo od ledna přes Středozemní moře na 224 tisíc uprchlíků a běženců. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) má k dispozici statistiky aktualizované na konci července. Do Itálie podle nich letos doplulo zhruba 98 tisíc uprchlíků a do Řecka kolem 124 tisíc.

3 minuty
Příliv uprchlíků rozděluje maďarskou společnost
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Francisku kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco v sobotu zasáhl výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
před 6 mminutami

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 4 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 8 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 13 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 14 hhodinami
Načítání...