Medvěděv je rok pánem Kremlu

Moskva - Ruský prezident Dmitrij Medveděv prožije první výročí svého nástupu do čela státu jako „obyčejný pracovní den“. Medvěděv mimo jiné přijme válečné veterány, kterým před časem adresoval svůj první dekret. Ruský tisk se u příležitosti dnešního výročí ptá, nakolik se nástupci Vladimira Putina, který se stal premiérem, podařilo stát se skutečnou hlavou státu.

Medveděvovi se podle listu Izvestija podařilo vpravit se do role hlavy státu rychleji než jeho předchůdci - ale možná právě díky příkladu jeho „politického otce“ Putina. Zatímco ten se učil zvládat prezidentské řemeslo intuitivně, Medveděv již čerpal ze znalostí předchůdce. Nový prezident si však podle deníku vypracoval vlastní styl: zatímco Putin sám sebe stavěl do role lidového vůdce, který se opírá o masy, Medveděv dává přednost roli kompetentního šéfa a komornější atmosféře.

„V roce 2000 novému prezidentovi Putinovi věštili brzké odstavení, v roce 2008 předpovídali novému prezidentovi Medveděvovi 'druhé housle' v politice. Oba zpočátku považovali za 'technické následníky', ale v obou případech se prognózy nesplnily,“ soudí deník Izvestija.

„Ve svém prvním prezidentském roce se třetí ruský prezident snažil zvládnout dva úkoly - zachovat kurz druhého prezidenta Putina a najít svůj vlastní politický styl. Zatím se Dmitriji Medveděvovi v plné míře daří v obou směrech,“ napsal Kommersant. Podle opozičních politiků a finančníků však ještě Medveděv potřebuje „stát se opravdovým prezidentem“.

Deník Izvestija:

„Silný vladař předal mocenský post číslo jedna, ale nikam neodešel. Jen se přestěhoval na post číslo dva.“

Medveděv bojuje o své místo na slunci

Medveděv začíná být mezi politiky ze Západu respektovanou osobností. „Obracejí se stále ještě na Putina, ale Medveděv už byl akceptován jako samostatná figura, nikoliv jako člověk, který jen plní Putinovy příkazy,“ uvedl ve vysílání ČT24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky FSV UK Karel Svoboda.

„S Putinem deklarovali, že budou vládnout jako tandem, což plní. Medveděv vystupuje jako hodný policajt a Putin jako ten zlý,“ doplnil Svoboda. Drobné rozpory obou kremelských představitelů se objevují například kolem soudu s Michailem Chodorkovským, který čelí obvinění z daňových úniků. Hrozí mu za ně až 22 let vězení. „Medvěděv je proti soudu, naopak Putin na soud tlačí,“ poznamenal Svoboda.

Amnesty International: Situace v lidských právech se zhoršila

Organizace pro lidská práva Amnesty International dnes kritizovala dosavadní Medveděvovo působení v čele Kremlu. Zaměřila se na stupňující se útoky proti obhájcům lidských práv a novinářům v Rusku a na pokračující násilnosti v jeho jižních oblastech. To podle organizace znamená, že Medveděv neudělal v této oblasti žádný pokrok.

„Prezident Medveděv dosáhl během loňského roku několika cílů. Nicméně žádné významné změny nejsou vidět,“ uvedla generální tajemnice AI Irene Khanová a dodala, že situace v lidských právech se navzdory některým pozitivním signálům v řadě oblastí zhoršila.

V lednu byli v centru Moskvy za bílého dne zastřeleni Stanislav Markelov, prominentní advokát, který se specializoval na oblast lidských práv, a novinář, který se vyjadřoval kriticky vůči Kremlu. Za jejich vraždu nebyl nikdo potrestán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
12:38Aktualizovánopřed 55 mminutami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 2 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 4 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 5 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 7 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.