Británie i Spojené státy mohou pro příště vojensky intervenovat v zahraničí, jen pokud je to v bytostně národním zájmu. Prohlásila to britská premiérka Theresa Mayová na sjezdu republikánů ve Filadelfii. Zároveň varovala Američany před ruským prezidentem Putinem. Už v pátek se šéfka britského kabinetu setká s Donaldem Trumpem přímo v Bílém domě.
Mayová republikánům pogratulovala k listopadovému vítězství Trumpa a zmínila, že obě země mají zodpovědnost být vůdčími státy světa – ovšem s výhradami.
„Dny, kdy Británie a Amerika zasahovaly v suverénních státech ve snaze přetvořit je dle svého obrazu, jsou u konce,“ prohlásila Mayová. „Ale nemůžeme ani nečinně přihlížet, pokud jde o reálnou hrozbu a zásah je v našem vlastním zájmu,“ dodala před republikány.
Už v pátek se stane prvním vrcholným politikem, kterého Trump přivítá v Bílém domě. Připomněla, že Trump vyhrál navzdory „expertům a průzkumům“ či vyjadřuje naděje pracujících Američanů. Poslouchajícím členům Kongresu vzkázala, že s nimi sdílí konzervativní hodnoty i víru v „moc v rukou lidí“.
Při svém projevu se krátce vyjádřila o Severoatlantické alianci, Světové bance nebo Mezinárodním měnovém fondu. „Některé z těchto organizací potřebují reformu a změny, aby odpovídaly současným potřebám,“ dodala.
Zároveň ale varovala před přílišným sbližováním s Vladimirem Putinem. „Když se mluví o Rusku, je moudré si často vzít příklad z prezidenta (Ronalda) Reagana, který při jednáních se svým ruským protějškem, tehdy Michailem Gorbačovem, míval ve zvyku řídit se pořekadlem 'důvěřuj, ale prověřuj'. U prezidenta Putina má rada zní: Spolupracujte, ale dejte si pozor,“ řekla.
Už před odletem do USA prohlásila, že bude jasně podporovat stávající dohodu mocností o omezení jaderného programu v Íránu. Trump naopak dohodu považuje za „nejhorší, jaká kdy byla vyjednána“.
S čerstvým prezidentem USA chce Mayová probrat také situaci v Severoatlantické alianci. Právě NATO Trump v rozhovoru s londýnskými Timesy označil za „zastaralý systém“. Opakovaně vyzývá členské státy, aby plnily své závazky v čele s dostatečnými rozpočty armád – minimálně dvě procenta HDP.
Dohodu, že všechny členské státy NATO vyčlení na armádní výdaje minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu, dodržuje pouze pět zemí. Nejvíce přispívají Spojené státy, poté následuje Řecko, Velká Británie, Estonsko a Polsko.
Na opačném konci stojí Lucembursko s necelým půl procentem, Belgie, Španělsko, Slovinsko a Kanada. Všechny tyto státy přispívají méně než jedno procento HDP.
Česká republika, Slovensko či Německo v posledních třech letech poměrně stabilně udržují výdaje na obranu kolem jednoho procenta. Česko by podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) mohlo současným tempem splnit požadavek Severoatlantické aliance a vydávat na obranu dvě procenta HDP až za deset let.
