Dakar - V africkém Senegalu mizí mangrovníkové lesy. Přitom právě na nich závisí jeden z nejbohatších ekosystémů na světě. Zachránit se ho snaží ekologické sdružení Oceanium, když přesvědčuje místní vesničany, že bez mangrovníků přijdou o úrodu a nebudou mít co jíst. Do akce na obnovu lesů se už zapojilo 130 vesnic. Lidé dříve káceli stromy hlavně kvůli dřevu na topení, ale také na stavbu domů. Za posledních 30 let zmizela z okolí řeky Casamance celá polovina lesního porostu.
Obyvatelé vesnic u pobřeží Atlantiku teď chtějí devastaci zastavit a předejít zkáze. S pytli sazenic vyrážejí na člunech do okolních bažin, aby mangrovníkové lesy znovu vzkřísili k životu.
„Minulý měsíc jsem potkal lidi, kteří vysazovali nové stromy. Začal jsem jim pomáhat a už jsem u toho zůstal. Dělám to jak pro svůj dobrý pocit, tak pro dobro celé krajiny,“ říká vesničan Amidou Djame.
Mangrovníky rostou v deltách řek, které ústí do moře. Tento obojživelný strom totiž potřebuje jak sladkou, tak slanou vodu. Vyrůstá z močálovitého bahna a propletence jeho kořenů vystupují nad hladinu. Teprve asi metr nad nimi se tyčí samotné kmeny až do výšky čtyřiceti metrů.
Mangrovníky jsou útočištěm mnoha živočichů a důležitým zdrojem obživy pro místní rybáře. Jenže v posledních letech se rybářské sítě vyprázdnily.
„Sázím stromy, protože když to budu dělat, ryby se vrátí zpátky a budu moct zase rybařit,“ vysvětluje chlapec Inou Sa. Mangrovy, tedy lesy na mořském pobřeží v tropických a subtropických oblastech, tvoří jeden z nejužitečnějších ekosystémů na Zemi. Jsou přírodní hrází proti ničivým bouřím a hurikánům. Pevninu chrání i před erozí, a tím zabraňují úbytku zemědělské půdy.
Lidem nikdo nepomůže. Musejí se spolehnout na přírodní zdroje
Mangrovníky patří k nejstarším rostlinám naší planety. A na nich nyní závisí život lidí na celém pobřeží, protože brání slané vodě, aby prosakovala do polí a ničila úrodu. Ekologické sdružení Oceanium se pokouší zachránit cenný ekosystém, a tak i obživu pro místní obyvatele.
„Lidem, kteří žijí v těchto lesích a vesnicích, nikdo nepomůže. Musejí se spolehnout jen na přírodní zdroje, na svoje pole a plantáže. Když jsme jim vysvětlili, jak jsou pro ně mangrovníky důležité, vysadili hodně nových stromů. Ale všechno záleží na informační kampani,“ říká Haidar El Ali, ředitel ekologické organizace Oceanium.
Závod s časem, soutěž a nové stromy
Zakladatel sdružení Haidar El Ali pracuje na obnově ekosystému v deltě místní řeky už 17 let. V úsilí motivovat vesničany nepolevuje, trpělivě vysvětluje, jaké druhy mangrovníku můžou pěstovat a jak místní krajinu chránit. Do celé akce se zapojilo 70 tisíc dobrovolníků ze 130 vesnic na pobřeží jižního Senegalu. V roce 2009 zasadili přes 30 milionů sazenic. Letos spolu vesnice soutěží, která vysadí mangrovníků více. Závod s časem přesto nemusejí vyhrát, každý rok totiž zmizí téměř jedno procento mangrovníkového lesa, nový strom ale vyroste za pět až deset let.
