Ukrajinská policie zveřejnila portrét muže podezřelého z vraždy ruského opozičního novináře Arkadije Babčenka, jehož v úterý v Kyjevě zastřelil neznámý pachatel. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov odmítl ukrajinské obviňování, že za vraždou stojí Moskva. Označil to za protiruskou kampaň. Ruští opozičníci v kyjevském exilu se ale obávají dalších vražd.
Lavrov popírá podíl Moskvy na vraždě Babčenka, uprchlí Rusové v Kyjevě se ale bojí o život
Zpravodaj ČT Karas: Rusko považuje obvinění z vraždy Babčenka za provokaci (zdroj: ČT24)
Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman vraždu přičetl „ruské totalitní mašinérii“ a na Facebooku vyzval k jejímu potrestání.
„V Kyjevě se včera (v úterý) stala další tragédie. Arkadij Babčenko byl zabit, zastřelen ve vchodu do vlastního domova, a předseda ukrajinské vlády hned prohlašuje, že to udělaly ruské tajné služby. Vyšetřování ještě nezačalo, ale teď určitě začne. Ta móda, kterou udávají autoři tohoto způsobu vedení mezinárodních záležitostí, je velice smutná,“ reagoval Lavrov.
„Ale, jak vidíte, mnozí se jí chytají, zejména ti, kdo, jako naši ukrajinští sousedé, se těší naprosté beztrestnosti ze strany svých západních patronů,“ dodal.
GALERIE
Babčenko
Verzi o vraždících ruských agentech odmítl také ředitel ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov. „Je to naprostý nesmysl. Vzniká dojem, že blouzní. Ať si to proberou mezi sebou,“ citovala Bortnikova agentura Interfax. Babčenkova vražda je podle Bortnikova stejně čirá provokace jako březnové otrávení bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v anglickém Salisbury. Z útoku na Skripalovy obviňuje britská vláda Rusko. To obvinění odmítá.
Šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin považuje za předčasné dělat závěry. „Avšak obdobné případy nás vedou k úvahám, že Rusko využívá i jiné druhy taktiky k destabilizaci Ukrajiny, zejména páchá teroristické útoky, podvratnou činnost a politické vraždy,“ uvedl ministr při jednání Rady bezpečnosti OSN.
Vrahy rekrutují z donbaských separatistů, míní ruský opozičník
Rusové v Kyjevě mezitím vyjadřují obavy. „Právě jsme s přáteli hovořili o Arkadiji Babčenkovi a doslova za půl hodiny ho zabili. To je děs!“ napsal na Facebooku bývalý ruský opoziční poslanec Ilja Ponomarjov, který pobývá v kyjevském exilu. „Bojím se, že to není poslední smrt,“ dodal.
V posledních dnech prý slyšel fámy o třech možných vraždách na zakázku, jejichž oběťmi by se měli stát ruští opozičníci žijící v emigraci. Je přesvědčen, že nájemné zabijáky rekrutují z řad separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny a že tedy v této skupině by se mělo pátrat i po Babčenkově vrahovi.
Je to politicky objednaná vražda bývalého ruského novináře, který kritizoval politiku ruské federace a poslední rok a půl pobýval na Ukrajině. Nenapadá mě nic jiného, než že za tím stojí ruské úřady.
„Neexistuje jiný důvod k vraždě Arkadije Babčenka kromě toho, co psal. Žádný jiný důvod,“ zdůraznila nezávislá ruská novinářka Jevgenija Albatsová. „Jsem unavený z toho dozvídat se, že moji přátelé, známí a lidé, které znám, jsou vražděni,“ podotkl ruský opoziční politik Dmitrij Gudkov.
Podle agentury Interfax bylo stíhání neznámého pachatele zahájeno na Ukrajině i v Rusku.„Novinář a člen týmu ukrajinské televize ATR zemřel na následky minimálně dvou střel do zad. Jeho žena byla doma a slyšela rány. Z předběžných informací vyplývá, že vyšla z koupelny a uviděla svého muže ležet v louži krve,“ popsal vraždu mluvčí ukrajinské policie Yaroslav Trakalo.
Podle portrétu zveřejněného policií je podezřelým muž s šedou bradkou, ve věku 40 až 45 let, vysoký 175 až 180 centimetrů. Měl na sobě baseballovou čapku, džínovou bundu a džíny.
Nemusí jít o nějaké nejvyšší rozhodnutí. Ono stačí, když někdo chce nejvyššímu panstvu podkuřovat. To, že si pachatel počkal, až Babčenko odemkne dveře svého bytu a bude vstupovat dovnitř, potom mu vpálil tři rány do zad, vypadá, že to byl chladnokrevný zabiják, který tam šel jako nájemný vrah – ať už si ho objednal kdokoli.
Před výhrůžkami smrtí se Babčenko loni v únoru uchýlil do ciziny. Do července podle rozhlasové stanice Echo Moskvy pobýval v Praze, pak krátce v Izraeli. V Kyjevě se usídlil loni v srpnu a podílel se na vysílání televize ATR pro krymské Tatary na anektovaném Krymu.
České ministerstvo vnitra ve středu popřelo tvrzení šířící se na sociálních sítích, podle kterých žádal Babčenko v česku o povolení k pobytu.
„Je nám líto smrti novináře, který byl v minulých dnech zastřelen na Ukrajině, důrazně však odmítáme spojování této události s ministerstvem vnitra i naznačování, že za smrt pana Babčenka může právě údajná liknavost ministerstva vnitra. Stejně tak odmítáme osobní útoky, které se na sociálních sítích v této souvislosti objevily vůči některým zaměstnancům ministerstva,“ uvedla Marika Vitnerová z českého ministerstva vnitra.
Zdůraznila, že Babčenko „v minulosti v ČR nežádal o žádný druh přechodného či trvalého pobytu ani o azyl“.
Babčenko je považován za jednoho z nejznámějších ruských válečných zpravodajů. Když jako osmnáctiletý studoval v Moskvě právo, byl povolán do vojenské služby a sloužil ve dvou čečenských válkách v 90. letech. Své vzpomínky zpracoval do memoáru Válka jednoho vojáka.
„V roce 2000 se stal novinářem, působil třeba v ruské televizi NTV nebo v denících Moskevský Komsomolec a Novaja gazeta. Od svého nástupu se věnoval především vojenské problematice. Patřil k velkým kritikům role ruské armády a Ruska obecně v konfliktech v Jižní Osetii, v Sýrii i v Donbasu,“ uvedl zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.
Jako zpravodaj Babčenko informoval třeba také o rusko-gruzínském konfliktu v létě 2008. Vydával časopis Iskusstvo vojny (Válečné umění). V roce 2012 byl stíhán za výzvy k organizování nepovolených demonstrací. Kritizoval vojenské angažmá Ruska na východě Ukrajiny a později i v Sýrii.
V roce 2014 psal o protestech na Majdanu. Pracoval mimo jiné pro britskou stanici BBC – v roce 2014 informoval o sestřelení ukrajinského vrtulníku na východě Ukrajiny.
V roce 2016 vzbudil v Rusku vlnu pobouření svým výrokem na adresu armádního souboru Alexandrovců, kteří zahynuli při letecké katastrofě nad Černým mořem. Jeho slova o tom, že si žádné politování nezaslouží, vyvolala výzvy k dalšímu trestnímu stíhání a odebrání občanství.
Loni uprchl kvůli výhrůžkám přechodně do Prahy, nakonec skončil v Kyjevě, kde ho 29. května 2018 měli zastřelit. Nakonec se ale ukázalo, že šlo o zinscenovanou vraždu ukrajinskou tajnou službou.
Arkadij Babčenko
Vraždu odsoudila Unie i Kreml
Evropská unie, Británie a Německo ve středu vyzvaly k rychlému objasnění vraždy. „Tento zbabělý zločin představuje další útok na svobodu tisku, proti novinářům, kteří chrání naše hodnoty a naši demokracii,“ prohlásil předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani během zasedání ve Štrasburku.
„Evropský parlament požaduje plné objasnění Babčenkovy smrti, aby byli potrestáni jak pachatelé, tak ti, kdo si vraždu objednali,“ dodal.
Rychlé a transparentní vyšetření případu a postavení viníků před soud požadovala také šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. „EU je solidární s novináři a bude dál pracovat na jejich ochraně, protože jejich práce je životně důležitá pro všechny demokracie, uvnitř i vně našich hranic,“ zdůraznila v komuniké.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier během své návštěvy na Ukrajině útok na novináře ostře odsoudil a vyzval k úplnému objasnění zločinu. „Musíme vytvořit podmínky, které novinářům po celém světě umožní dělat svou práci bez ohrožení života.“
Šéf britské diplomacie Boris Johnson vyjádřil „zděšení nad vraždou dalšího věhlasného ruského novináře“. „Musíme bránit svobodu slova. Je důležité, aby se viníci zodpovídali před spravedlností,“ prohlásil.
„Babčenkova vražda nesmí zůstat nepotrestána,“ zdůraznila mezinárodní organizace Amnesty International. Generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland varoval před rostoucím počtem útoků na novináře v Evropě jako hrozbou pro demokracii.
Babčenkovu vraždu mezitím důrazně odsoudil i Kreml, jehož mluvčí Dmitrij Peskov zároveň poukázal na pronásledování novinářů na Ukrajině a vyzval k „opravdovému, nejen předstíranému vyšetřování“ zločinu. Šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková nabídla pomoc pozůstalým.
Soustrast rodině ruského novináře vyjádřil Český PEN klub. „Vražda pravděpodobně souvisí s jeho prací. Tento čin musí být pečlivě vyšetřen a spravedlivě potrestán,“ sdělila ČTK Tereza Semotamová za výbor pro vězněné spisovatele Českého PEN klubu. Památku Babčenka bude možné večer uctít u ruského velvyslanectví v Praze.