Přes 190 tisíc kachen v Nizozemsku, 110 tisíc kusů drůbeže v Dolním Sasku a 200 tisíc slepic na jihu Švédska bylo koncem listopadu utraceno kvůli ptačí chřipce. Britská vláda tento týden preventivně nařídila, že všechna chovná drůbež musí být přechovávána uvnitř po následujících třicet dní. V Česku se zatím žádný případ ptáků nakažených virem H5N8 neobjevil.
„Preventivní opatření máme také nařízená, ve velkých chovech hospodářských zvířat je stanovena povinnost ochrany chovů a zajištění biologické bezpečnosti. Musí být třeba krmeno uvnitř hal, voda musí být uvnitř hal, hospodářství musí být zasíťovaná,“ popisuje ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Opatření se zatím netýká drobných chovatelů, pro ně jsou pravidla jen doporučením. Veterinární správa by opatření nařídila až ve chvíli, kdy by se objevil první případ ptačí chřipky u volně žijících ptáků.
„Pokud to bude u volně žijících ptáků, tak vyhlásíme pásmo a začneme dělat monitoring, to znamená sledovat kliniku, provádět odběry vzorků, vyšetřování. Teprve kdybychom zjistili a laboratorně potvrdili ptačí chřipku v chovu, pak bychom nastoupili a začali bychom utrácet drůbež,“ vysvětluje Semerád.
Chovatelé nákazu poznají tak, že má drůbež zježené peří, výrazně omezí nebo dokonce úplně přestane snášet vejce, objeví se dýchací problémy, krváceniny na lalůčcích nebo průjem. Velice rychle pak zvířata umírají.
„Na včerejším jednání šéfů veterinárních služeb v Bruselu byla diskuse, že se objevují klinické příznaky u vodní drůbeže, které předtím nebyly. Je tak možné snadněji zjistit tuto nákazu, ale v některých chovech se ukázalo, že tam žádné klinické příznaky nejsou a přesto se virus prokázal,“ dodává šéf veterinární správy.
- Podtyp ptačí chřipky H5N8 se poprvé objevil v roce 1983 v Irsku, v současné podobě pak u drůbeže v Číně v roce 2009.
- V lednu 2014 byl diagnostikován v Jižní Koreji na kachních farmách a u divokých ptáků, následně se objevil i v Japonsku a Číně. V listopadu téhož roku ho zjistili i v Evropě – v Německu, Nizozemsku, Británii a Bulharsku.
- Typ H5N8 se velmi snadno šíří mezi ptáky, ale zatím nebyl zaznamenán přenos mezi lidmi. Známé jsou tři varianty viru H5N8 – liší se například tím, po jak dlouhé době se nemoc u zvířat projeví a kdy uhynou.
- Ptačí chřipka se v roce 2016 objevila v Německu, Rakousku, Francii, Švédsku, Dánsku, Nizozemsku, Polsku, Maďarsku či Chorvatsku. Některé země včetně Kanady, Izraele a Srbska už zakázaly dovoz drůbeže z Maďarska, kde se nemoc rozšířila na jihu země.
Nakazit se konzumací masa je prakticky vyloučené, riziko ale hrozí při manipulaci. „Virus je vysoce patogenní a je ve všech tkáních zvířete včetně podkoží,“ upozorňuje Helena Jiřincová z Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Státního zdravotního ústavu.
O ptačí chřipce se v Česku více mluvilo naposledy před deseti lety. Veterinární správa od té doby odebírá vzorky v chovech, jen letos vyšetřila zhruba 80 ptáků. U zvířat zjistila přítomnost protilátek, virus ale neobjevila.
- Nemoc byla známa už v 19. století jako ptačí mor, způsobují ji chřipkové viry typu A.
- Zvláště nebezpečný podtyp viru ptačí chřipky, označovaný jako H5N1, se objevil zhruba před dvaceti lety v Asii, odkud se rozšířil do celého světa.
- Na člověka se virus ptačí chřipky přenáší jen zřídka, pak má ale vysokou úmrtnost – nepřežije více než polovina nakažených.
- Vakcinace proti ptačí chřipce se v chovech neprovádí. Postižená hejna se likvidují. V zasažených oblastech se přijímají i další opatření, jako je vymezení a izolace rizikových pásem či zákaz přepravy ptactva, výstav a trhů.
