Atény - Značný vliv na výsledek nedělního referenda v Řecku může mít situace ve zdravotnictví. Kvůli tvrdým škrtům z minulých let totiž zhruba třetina Řeků nemá vůbec přístup k řádné péči. O chudé se tak starají dobročinné kliniky, kde se mohou nechat zdarma ošetřit ti, kteří nemají pojištění. Podobných středisek vyrostlo po celé zemi už čtyřicet.
Štáb ČT zavítal do jedné z dobročinných klinik v Aténách, kde každý týden ošetří desítky nepojištěných pacientů. Podobných zařízení navíc v Řecku stále přibývá. Pro mnoho lidí v posledních letech představují jedinou příležitost, jak se dostat ke zdravotní péči. Příliš jistoty do její budoucnosti nevnáší ani poslední dny.
Pro vládu, ať už v příštích dnech bude jakákoliv, představuje zdravotnictví jedno z mnoha těžkých břemen. Zájem o zdravotnictví pro chudé je enormní – a to i v řecké metropoli. Kniha rezervací v navštívené klinice je plná na měsíc dopředu. Lidé zde zdarma dostanou léky a základní ošetření. K dispozici je i gynekolog, psycholog či prostor pro jednoduché chirurgické zákroky.
Vše je přitom hrazené z darů a i samotní pracovníci jsou mnohdy dobrovolníci, kteří jinak nemohli najít práci v lékařském oboru, který vystudovali. „Většina lidí mého věku je teď proto v zahraničí,“ říká stomatolog Kostas Panagiotopoulos.
Právě odchod absolventů do zahraničí je dalším trpkým důsledkem řecké krize. Země ztrácí celou generaci nadějných mladých lidí a znát je to i na univerzitách, kterým schází peníze i mladší profesoři. Řada odborníků právě toto považuje za tragédii v době, kdy země potřebuje vzhlížet k lepší budoucnosti.
Dluhy za léky nemocné neohrozí
Řecko přestává mít peníze i na léky. V dluzích jsou nemocnice i státní pojišťovna, stát a pacienti dluží soukromým subjektům zhruba 30 miliard korun. Farmaceutické koncerny proto hrozí, že mohou do Řecka přestat dodávat výrobky. Léky, které jsou nyní k dispozici, by měly vydržet pouze do konce července.
„Já bych tu situaci neviděl tak dramaticky z hlediska dostupnosti léků pro řeckého pacienta,“ říká předseda Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. „Nemyslím si, že by se stalo, že by řecký pacient najednou neměl lék, protože ho výrobce nedodá. To se nikdy v Evropě nestalo,“ ujišťuje. Chápe ale neklid řeckých pacientů, kteří jsou na lécích životně závislí. „V současné době je situace řešená tak, že se nakupuje méně na dluh, na faktury, platby probíhají přímo, v hotovosti.“
Další zhoršení situace v helénské republice by ale mohlo mít dopad i na farmaceutický trh v Česku, varuje Dvořáček. „Řecko je referenční zemí pro mnoho států Evropy, pomocí řecké ceny léků se v rámci referenčních košů stanovuje cena i v České republice. Může se nás to přímo dotknout,“ vysvětluje. Pakliže by se situace v Řecku zkomplikovala, tamní cena léků by se mohla stát nedohledatelnou a pak by bylo nesmírně obtížné určit cenu i v Česku, která je z řecké částečně odvozená. Důsledkem by podle Dvořáčka mohla být jednak horší dostupnost, ale i pokles ceny medikamentů v České republice. Ty by šly na export.
