Brusel/Kyjev - Bývalý český prezident Václav Klaus dnes v Evropském parlamentu zpochybnil aktuální zprávu Severoatlantické aliance, že se ruská armáda přesouvá na Ukrajinu. Podobné informace se podle něj opakují měsíce a ještě nikdy se neukázaly jako pravdivé. „Já neříkám, že tomu nevěřím. Jenom podle toho, kdyby bylo všechno z toho pravda, tak už by tam musela být asi milionová ruská armáda, která tam nepřetržitě rok putuje, a to myslím, že pravda není. Proto si počkejme na faktická reálná data, abychom mohli dělat nějaký vážný, závažný soud.“
Kyjev i NATO hovoří o přesunu ruských vojsk na Ukrajinu, Moskva to popírá
„Víme o zvyšující se aktivitě na straně teroristických uskupení a rovněž Ruské federace. Pečlivě ale sledujeme přemísťování a známe místa, kde se nacházejí. A samozřejmě očekáváme z jejich strany nepředvídatelné akce,“ prohlásil dnes ukrajinský ministr obrany Stepan Poltorak s tím, že ukrajinská armáda je připravena reagovat na změnu situace. Příjezd ruských vojenských kolon na Ukrajinu potvrdil i vrchní velitel spojeneckých vojsk NATO v Evropě Philip Breedlove, který je nyní v Sofii. Ruské ministerstvo obrany to však popřelo.
„V posledních dvou dnech jsme zaznamenali stejné věci jako OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě). Viděli jsme vjíždět na Ukrajinu kolony ruské výzbroje, ruských tanků, ruských protiletadlových systémů, ruských děl a ruských bojových jednotek,“ prohlásil Breedlove. Obvinil rovněž Rusko, že vyslalo na anektovaný Krym nosiče jaderných zbraní. „Zda nesou jaderné zbraně, anebo nikoli, nevíme,“ poznamenal.
„Už jsme přestali věnovat pozornost nepodloženým prohlášením generála Breedlova o 'zpozorovaných' ruských vojenských kolonách, které prý vtrhly na Ukrajinu. Nejednou jsme zdůrazňovali, že za opakovanou bruselskou rétorikou ohledně údajné přítomnosti ruských ozbrojených sil na Ukrajině nebyly a nejsou žádná fakta,“ prohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany generál Igor Konašenkov. Podle jeho slov čím méně je Breedlove věrohodný, tím jsou prohlášení amerického generála poplašnější.
Kvůli situaci na Ukrajině se sejde Rada bezpečnosti OSN
Napjatá situace na východě Ukrajiny, kde se opakovaně porušuje příměří dojednané 5. září v Minsku, se výrazně zhoršila po volbách, které separatisté tento měsíc uspořádali v Doněcké a Luhanské oblasti. Od víkendu jsou v oblastech ovládaných proruskými povstalci pozorovány pohyby vojenských konvojů s municí, děly a tanky. Podle Kyjeva jde o ruské posily vzbouřencům, kteří prý připravují ofenzivu k rozšíření svého území. Moskva popírá, že jde o ruské zbraně a vojáky, a separatisté tvrdí, že to jsou jejich zálohy stahované zejména k Doněcku v očekávání naopak ofenzivy ukrajinských sil.
Kvůli situaci na Ukrajině se ještě dnes večer našeho času sejde k naléhavé schůzce Rada bezpečnosti OSN. Za jednáním, svolaným na žádost USA, je podle západních diplomatů snaha vyvinout tlak na Rusko.
Moskva slibuje lety bombardérů od Karibiku a posílí jednotky na Krymu
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes ohlásil záměr Moskvy podnikat pravidelné hlídkové lety ruských bombardérů od Arktidy po Karibik a Mexický záliv a vybudovat silné vojenské uskupení na anektovaném Krymu.
NATO koncem října oznámilo, že zvyšuje leteckou pohotovost kvůli nárůstu aktivity ruských vzdušných sil ve východní Evropě. Šojgu uvedl, že ruské dálkové bombardéry budou létat podél ruských hranic a nad Severním ledovým oceánem, a pak dodal, že v nynější situaci musí Moskva zachovat vojenskou přítomnost v západním Atlantiku a východním Pacifiku, jakož i v Karibiku a v Mexickém zálivu. Šojgu také ohlásil, že vzhledem k vyostřování situace na Ukrajině a sílící přítomnosti cizích vojsk u ruských hranic vznikne samostatné uskupení vojsk na Krymu, který je již základnou ruské Černomořské flotily.
Ruské strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně hlídkovaly za studené války nad Atlantikem a Tichým oceánem, ale zhroucení Sovětského svazu způsobilo nedostatek peněz na podobné lety. Za vlády prezidenta Vladimira Putina byly dálkové lety ruských bombardérů obnoveny.
Klaus v europarlamentu: Stagnace Evropy je důsledek evropské integrace
Klaus svůj komentář k ruským vojákům na Ukrajině pronesl v europarlamentu, kde vystoupil na konferenci Evropa 25 let po pádu železné opony, kterou organizovala frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) spojovaná především s osobou britského euroskeptika Nigela Farage.
Klaus mimo jiné prohlásil, že současná ekonomická stagnace Evropy nebyla nevyhnutelnou nutností, ale je důsledkem dobrovolně a po desetiletí vytvářeného hospodářského, sociálního a politického systému v Evropské unii. Podle exprezidenta, jehož odmítavé názory na současnou podobu EU jsou dlouhodobě známé, dnes postkomunistické země žijí ve svázanější a regulovanější společnosti, než si před deseti či patnácti lety představovaly. Pohyb tímto směrem začala podle Klause právě v důsledku sbližování a pak vstupu do evropských struktur.
„Poslední rána přišla s finanční a ekonomickou krizí a metodou jejího léčení pomocí velmi rozsáhlého vládního intervenování,“ poznamenal Klaus. Unie podle jeho názoru pokračuje na cestě do slepé uličky bez ohledu na zhoršující se hospodářské ukazatele, mizící postavení a respekt zbytku světa, prohlubování demokratického deficitu i nepopiratelnou frustraci občanů evropských zemí. „Sto malých a na první pohled nevinných detailů se proměnilo ve vážný systémový problém,“ podotkl exprezident v anglicky proneseném vystoupení.
