Vídeň - Prezidenti České republiky a Rakouska Václav Klaus a Heinz Fischer se 20. srpna setkají na společné hranici, nejspíše v Mikulově, aby připomněli čtyřicáté výročí demokratizačního hnutí v bývalém Československu, známého pod označením Pražské jaro. Hlavy států to oznámily po dnešní schůzce ve Vídni, na níž se věnovali mimo jiné i Lisabonské smlouvě, Temelínu a situaci Kosovu.
Srpnové setkání bude podle Fischera příležitostí vzpomenout velkých sympatií, které před 40 lety vyvolal v Rakousku tehdejší vývoj u severních sousedů, podle Klause pak především připomínkou rozsáhlé pomoci, které se po násilném potlačení Pražského jara dostávalo Čechům a Slovákům právě ze strany Rakouska.
Jak uvedl vídeňský zpravodaj ČT Jan Moláček, oba prezidenti také hovořili o vývoji v Kosovu (které již Rakousko uznalo), novém ruském prezidentovi, bilaterálních tématech a především o schvalování Lisabonské smlouvy, jež má reformovat orgány EU. Fischer uvedl, že v Rakousku bude ratifikována ještě před létem, v Česku pak podle Klause zřejmě až ve druhé polovině roku.
Sám Klaus přiznal, že není příznivcem evropských ústav. Byl by osobně pro referendum a v něm by hlasoval proti. „Jako prezident ale respektuji, že pro smlouvu existuje v Česku většinová podpora, a nebudu klást ratifikaci překážky. Myslím, že toto odlišení postoje občana a prezidenta je zcela fér a na místě,“ dodal.
Prezidenti se nevyhnuli ani tradičnímu spornému bodu vzájemných vztahů, jaderné elektrárně Temelín. Fischer zdůraznil zájem rakouského obyvatelstva na maximální bezpečnosti elektrárny, Klaus ujistil, že stejný zájem má i česká strana. Vyjádřil naději, že nedávno schválená dohoda o výměně informací otevře další možnosti pro zlepšení spolupráce v této oblasti.
Rakouští protiatomoví aktivisté v předvečer schůzky vyzvali Fischera, aby se nenechal ovlivnit „proatomovým potulným kazatelem Klausem“ a vysvětlil mu, že Rakousko sází na energetické technologie, které jsou šetrné k životnímu prostředí.
Oba prezidenti v doprovodu manželek navštívili odpoledne výstavu Tutanchamon a svět faraonů. Večer Klaus vystoupil na pozvání Evropského fóra Alpbach ve vídeňském muzeu Albertina na téma globální oteplování. Před nabitým sálem, do něhož se mnozí zájemci ani nevešli, obhajoval své kritické postoje ke katastrofickému pojetí klimatických problémů. Zdůraznil, že hlavním mottem jeho vystoupení na toto téma i důvodem k napsání knihy Modrá, nikoli zelená planeta je obava ze zneužívání tématu klimatických změn k omezování lidské svobody.
Prohlásil mimo jiné, že dnešní environmentalismus je levicovou ideologií, jakousi metamorfózou komunismu a socialismu, že dnešní ekologické debaty jsou jen novým vydáním věčných debat mezi liberály a etatisty, že liberalismus a politika Zelených nejdou vůbec dohromady, a jako nezodpovědný a naprosto nerealistický kritizoval vyhlášený cíl EU snížit do roku 2020 emise oxidu uhličitého o 20 procent.
V následující diskusi musel český prezident čelit mnoha námitkám, které vyvolaly zvláště jeho výroky o tom, že globální oteplování není vůbec jednoznačně prokázané, že v názorech na ně neexistuje mezi vědci konsens nebo že pokusy o kontrolu vývoje klimatu nemohou mít skutečné účinky a jsou jen zbytečným vyhazováním peněz. Šéf Evropského fóra Alpbach, bývalý vicekancléř Erhard Busek, však ocenil Klausovu ochotu diskutovat a obhajovat i menšinový názor a zdůraznil, že účast prezidenta na podobné akci je zcela výjimečnou událostí.
O svých kritických postojích ke katastrofickému pojetí klimatických problémů hovořil Klaus ve Vídni už loni v říjnu a v polovině prosince.
Rakouská média označují dnešní Klausovu návštěvu za svého druhu inaugurační, protože je první od opětného zvolení Klause do úřadu českého prezidenta. Oficiální charakter návštěvy podtrhlo uvítání s vojenskými poctami na nádvoří prezidentského paláce Hofburgu. Fischer pak vysoce ocenil, že Klaus po svém znovuzvolení zavítal po Slovensku a Polsku do Rakouska jako do třetí země. Fischer rovněž ujistil, že Vídeň bude podle svých zkušeností pomáhat Praze při nadcházejícím předsednictví v EU.
