„Někteří lidé ze staré Evropy začínají poukazovat na to, že když jsme potřebovali pomoc, tak jsme ji žádali a když nyní potřebují pomoc naši partneři, často jen formou gesta, tak to nejsme ochotni udělat,“ prohlásil slovenský prezident Andrej Kiska na schůzce hlav států visegrádské čtyřky v Maďarsku. Hlavním tématem setkání sice byla migrační krize, prezidenti ale mluvili například i o energetické bezpečnosti.
Kiska ve svém vystoupení v maďarském Balatonfüredu zdůraznil, že je potřeba ukázat solidaritu s utečenci, protože když to neuděláme, tak opět rozlomíme Evropu na východ a západ. „Musíme ukázat, že jsme zůstali lidmi,“ uvedl Kiska s odkazem na rétoriku některých politiků, kteří využívají strachu svých voličů z neznámého.
Řeč českého prezidenta Miloše Zemana se nesla v jiném duchu. „Evropská unie zatím prokázala nulovou schopnost zabezpečit své vnější hranice,“ uvedl hned na začátku. Právě na nutnosti posílit v souvislosti se stávající migrační krizí ochranu vnějších hranic Evropské unie se prezidenti zemí visegrádské čtyřky (V4) a Chorvatska shodli. Své protějšky Zeman informoval také o chystané pomoci Maďarsku, tam má totiž Česko vyslat vojenské a policejní jednotky.
Podle českého prezidenta uprchlíci porušují stávající azylová pravidla EU. „Povinností uprchlíka je v první bezpečné zemi, což nemusí být členská země Evropské unie, požádat o azyl, který buď dostane, nebo je vyhoštěn. Lze říci, že všichni uprchlíci z toho hlediska porušují zákon,“ řekl.
Opět zapochyboval nad strukturou uprchlíků, která je podle něj diskuzní, protože nikdo si nevede statistiky o tom, kdo utíká před válkou, kdo je ekonomický migrant a kdo džihádista. A ke zkreslení prý přispívají i média, ze kterých měl občas dojem, že každý uprchlík je Syřan.
V záchytných táborech i školy
Maďarský prezident János Áder nicméně uvedl, že se všichni šéfové států V4 shodli na tom, že jsou porušovány dublinské dohody. Prezidenti pěti států se podle Ádera shodli v tom, že záchytné tábory pro žadatele o azyl mají vznikat již v Turecku, přes které se běženci do Evropy do značné míry dostávají. „EU musí zajistit více zdrojů na tyto tábory, aby lidé v těchto táborech měli nejenom potraviny, ale i odpovídající zdravotní péči a možnost vzdělávání,“ řekl Áder.
Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová uvedla, že EU by měla projevit solidaritu i vůči nečlenským zemím Makedonii a Srbsku, které uprchlíci využívají na své cestě dále do západní Evropy. „Tato migrační krize by neměla zpomalit proces rozšiřování EU,“ řekla.
Ruský plyn chce obejít Ukrajinu
Na jednání se politici dostali také k energetické bezpečnosti, a to zejména k rozšíření plynovodu Nord Stream. Slovensko a Polsko již dříve kritizovaly plány na rozšíření plynovodu, který do Německa přepravuje ruský plyn po dně Baltského moře. Nové potrubí by obešlo Ukrajinu a země střední Evropy, které by v budoucnu přišly o výnosy z poplatků za tranzit zemního plynu z Ruska do západní Evropy.
Prezidenti na summitu hovořili také o ochraně klimatu před prosincovou konferencí OSN na toto téma. „Chtěl bych upozornit, že Evropa se na celkovém znečisťování podílí 10 až 12 procenty. Je tedy zbytečné, aby se veškerá pozornost soustředila na Evropskou unii a zanedbaly se ostatní země. Shodli jsme se i v tom, že každá země má právo samostatně si volit svůj energetický mix. Poláci mají zájem na využívání uhelných zásob, Česká republika naopak preferuje jadernou energii,“ podotkl český prezident.
