Dukla (Slovensko) – Útočná operace sovětských jednotek, jejímž cílem bylo poskytnout pomoc Slovenskému národnímu povstání (SNP), začala již 8. září. Proti německé armádě se tehdy postavila 38. armáda, kterou posílil 1. československý armádní sbor pod velením Ludvíka Svobody. Krvavé boje vrcholily 6. října 1944, kdy právě Čechoslováci překročili Dukelský průsmyk a podíleli se tak na osvobození části východního Slovenska. Tento den byl později prohlášen za Den československé armády. Účast Svobodových jednotek v karpatsko-dukelské operaci byla největším bojovým vystoupením československého zahraničního vojska v průběhu 2. světové války.
Původní plán nevyšel
Plán předpokládal rychlé zničení nepřátelského uskupení v předhůří Karpat a rozvinutí útoku přes horské hřebeny. Hlavní úder byl veden ve směru na město Dukla, nedaleko východoslovenského Prešova, do tzv. Dukelského průsmyku. Útoku sovětských vojsk měly pomoci úderem z týlu dvě slovenské pěší divize a partyzánské oddíly. Slovenští vojáci rozmístění v prostoru Karpat a zapojení do příprav SNP byly však pro nerozhodnost jejich velení hned v prvních dnech povstání nacisty odzbrojeni.
Nepřítel využil nedostupný horský terén a vytvořil v Karpatech silnou obranu do hloubky až 50 km. Během prvého dne operace prolomila sovětská vojska hlavní pásmo německé obrany a poté se do bojů postupně zapojovaly rychlé svazky a 1. československý armádní sbor. Německé velení s cílem zastavit postup vojsk na území Slovenska přesunulo do kritické oblasti pěší a tankové svazky z jiných směrů a samostatné útvary ze Slovenska, které byly nasazeny proti povstalcům.
- Karpatsko-dukelská operace autor: ČT24, zdroj: ČT24
- Karpatsko-dukelská operace autor: ČT24, zdroj: ČT24
Počátek osvobozování československého území
Nacistům se díky tomuto manévru podařilo zastavit postup československých a sovětských jednotek. Ti na to zareagovali nasazením tankových jednotek, které obranu Německa prolomily a dne 20. září bylo obsazeno město Dukla. Poté byly osvobozeny další obce a počátkem října se na vlastní území se dostali i českoslovenští vojáci.
Československý armádní sbor ovládl Dukelský průsmyk 6. října. Podařilo se mu to v součinnosti s 67. střeleckým sborem a 31. tankovým sborem. Vojska pokračovala v útoku a během dvou týdnů postoupila o 15–20 km na západ a jihozápad od průsmyku. Útok byl zastaven až na přístupech k údolí řeky Ondavy. Při bojích v úzkém Dukelském průsmyku přišlo o život či zdraví 85 000 sovětských, 6 500 československých a 52 000 německých vojáků.
- Karpatsko-dukelská operace autor: ČT24, zdroj: ČT24
- Karpatsko-dukelská operace autor: ČT24, zdroj: ČT24
Špatně zvolená strategie?
O průběhu osvobozování Slovenska se však mezi historiky dodnes vedou polemiky. Například Fridrich Lorand z Univerzity Komenského v Bratislavě soudí, že kdyby sovětská armáda postupovala jižním směrem, z Maďarska, ztráty na životech i technice by nebyly tak vysoké. „Průlom nebyl připraven špatně, ale při postupu do země z jihu by určitě nebylo tolik mrtvých. Je nepochopitelné, proč Sověti volili tuto taktiku,“ tvrdí historik. Nevylučuje ani podezření, že rozhodnutí Moskvy bylo dáno obdobnými politickými záměry, jaké se projevily i ve vztahu k Varšavskému povstání. Zdejší akci, řízenou polským protikomunistickým odbojem, nechal Stalin vykrvácet.
