Malí dinosauři se z vajíček líhli po třech až šesti měsících, zjistili vědci. Nový objev zveřejnili v odborném časopise americké akademie věd (PNAS) Proceedings. Dlouhá inkubační doba mohla sehrát roli při masovém vymírání dinosaurů před 65 miliony let. Pomalý vývoj mohl ovlivnit jejich schopnost konkurovat rychleji se vyvíjejícím populacím ptáků a savců, míní experti.
Paleontologové dosud předpokládali, že se mláďata dinosaurů ve vejcích vyvíjela podobně dlouho, jak je tomu u jejich dnešních blízkých příbuzných – ptáků. Opeřenci se líhnou z vejce po 11 až 85 dnech. Plazi se z vajec srovnatelné velikosti klubou často až po dvakrát delší době.
K novému objevu dospěli vědci z týmu Gregoryho Ericksona z Floridské státní univerzity na základě tomografického snímkování zkamenělých embryí dvou dinosauřích druhů. Podrobili je rovněž zkoumání pod mikroskopem s vysokým rozlišením.
Při výzkumu se soustředili na takzvané Ebnerovy pruhy, tedy růstové linie, které vznikají během vývoje zubů. „Jsou to obdoby letokruhů u stromů, jež vznikají každý den. Mohli jsme je spočítat, a zjistit tak, jak dlouho se každý dinosaurus vyvíjel,“ uvedl Erickson.
Zhruba tři měsíce byla stará embrya protoceratopse, malého rohatého dinosaura, jehož vejce se našla v poušti Gobi. Embrya hypacrosaura, velkého ještěra, který dosahoval délky až devíti metrů a hmotnosti kolem čtyř tun, se vyvíjela asi šest měsíců. Jeho až čtyři kilogramy těžká vejce se našla v kanadské provincii Alberta.
Embryo dinosaura vývojově bližšího ptákům, například velociraptora, vědci bohužel pro srovnání k dispozici neměli, poznamenala agentura DPA.
Dinosauři (z řeckého deinos a sauros = „strašný ještěr“) jsou skupina živočichů, která dominovala živočišné říši na suché zemi přes 134 milionů let v období druhohor. Dinosauři se objevili v triasu (po permském vymírání) asi před 250 miliony let a vyhynuli (kromě jedné větve – ptáků) před 66,0 miliony let v rámci vymírání na konci křídy. Poslední dobou se však objevuje názor, že někteří dinosauři mohli přežít i do starších třetihor (paleocénu) a vymřít až před zhruba 64 miliony let.
Nejrozšířenější a nejuznávanější teorií týkající se jejich zkázy je ta o katastrofě způsobené dopadem vesmírného tělesa na Zem. Tato teorie vznikla v osmdesátých letech dvacátého století, kdy dva američtí vědci, Luis a Walter Alvarezovi, poukázali na obrovské množství iridia nacházejícího se v sedimentech z rozhraní K-T.
Podle jejich teorie dopadl na Zemi zhruba před 65,5 mil. let (některé údaje však hovoří spíše o 66 milionech let) gigantický asteroid o průměru přesahujícím 10 kilometrů. Důkaz přišel v devadesátých letech. Geologové tehdy u mexického poloostrova Yucatán objevili pozůstatky po obrovském kráteru (Chicxulub), který odpovídal i přibližnou dobou dopadu.
Zdroj: Wikipedie
