K dnešnímu 20. výročí masakru na Tchien-an-men Čína zarytě mlčí

• ČT24

4. 6. 20094. 6. 2009, 22:55|Zdroj: ČT24

Čínská policie

Zdroj: ČT24

Peking/Washington - Svět si dnes připomíná dvacáté výročí krvavého potlačení studentských demonstrací v Pekingu. Spojené státy v této souvislosti vyzvaly Čínu, aby přiznala skutečný počet obětí masakru na náměstí Tchien-an-men. Přesně před 20 lety, 4. června 1989, tam totiž čínská armáda krvavě potlačila prodemokratické protesty. Podle odhadů zahynulo v palbě nebo pod pásy tanků až několik tisíc lidí. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová také vyzvala Čínu, aby propustila vězně, které kvůli protestům stále zadržuje. Čína před výročím masakru na náměstí výrazně posílila bezpečnostní opatření a omezila přístup k internetu.

Za aktivity z roku 1989 jsou stále ve vězení asi tři desítky lidí, uvádí sanfranciská organizace na ochranu lidských práv Dui Hua. Další skončili znovu ve vězení poté, co si odpykali původní tresty, ale dál pokračovali v opozičních aktivitách. Stovky dalších politických oponentů žijí v trvalém exilu.

Čínská vládní komunistická strana nikdy nezveřejnila počet obětí a i po dvaceti letech se obává, aby jakékoli oslavy smutného výročí nepodryly její mocenské postavení. Před výročím výrazně posílila bezpečnostní opatření, čínská policie a příslušníci polovojenských sil obsadili náměstí Tchien-an-men, mezi lidmi se pohybuje spousta policistů v civilu.

Mladí Číňané o výročí nevědí 

Od poloviny května 1989 demonstrovaly na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) desetitisíce studentů i obyčejných lidí. Požadovali demokratické reformy, potírání korupce, svobodu slova. Komunistická vláda nejdřív manifestace tolerovala, v červnu ale povolala armádu a 4. června kolem páté hodiny ráno pak byla demonstrace krvavě potlačena. Podle úřadů bylo obětí asi 300, hlavně vojáků - neoficiální údaje ale mluví o desetinásobku mrtvých. 

Čína veškeré informace o povstání i jeho potlačení blokuje, pro média je toto téma tabu a mladí lidé o něm skoro nevědí. V hodinách dějepisu na čínských školách se děti učí o hrdinství zakladatelů země. Podle učitelky je důležité, aby děti věděly, že oběti komunistických vůdců byli základem pro dnešní silnou Čínu. Události z 4. června 1989 se nevyučují. „Učebnice historie se o incidentu nezmiňují. A my učíme jen to, co je v učebnicích. Co se stalo před tak krátkou dobou, není v knihách ještě zaznamenáno. Potřebuje to čas,“ vysvětlila učitelka.

Dvacáté výročí masakru vzdáleně připomíná jen zvýšená přítomnost policie, větší kontroly a omezené možnosti zahraničních štábů natáčet. Většinu disidentů úřady odvezly z hlavního města nebo jsou v domácím vězení.

Hongkong si výročí připomněl mnohatisícovou manifestací

V Honkongu si výročí připomněly desetitisíce lidí. Organizátoři očekávali až 100 tisíc účastníků takzvané svíčkové demonstrace ve Viktoriině parku. Manifestanti podle tradice zapálili svíčky a uctili památku obětí represí několikaminutovým tichem.

Čína prošla za poslední dvě desetiletí obrovským hospodářským skokem. Stovky tisíc lidí to vytáhlo z chudoby a podle některých disidentů právě prosperita vysvětluje, proč k podobným protestům nedochází i teď.

K červnovým událostem neodmyslitelně patří i legendární muž s igelitkou, který se den po zásahu armády postavil koloně tanků. Tank ho nepřejel, pokusil se ho objet. Muž mu ale několikrát skočil do cesty, tank pak zastavil a vypnul motor. O dalším osudu odvážného muže neexistují žádné záznamy.