Uprchlická krize je globální problém, jenž vyžaduje globální řešení, ale povinné kvóty nejsou řešením pro každou zemi, míní končící kanadský velvyslanec v ČR a český rodák Otto Jelinek, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Dobu komunismu a současné války v Sýrii a Iráku podle něj nejde srovnávat. Za svůj největší úspěch v diplomatických službách považuje zrušení víz pro Čechy. Ti by měli být podle něj optimističtější a pyšní na to, co jejich malá země dokázala.
Jelinek po Únoru 1948 emigroval s rodiči do Švýcarska a poté do Kanady. „Byli jsme tenkrát strašně smutní, měli jsme tu (v tehdejším Československu) kamarády. Ale pro děti to není tak těžké. Muselo to být strašně těžké pro moje rodiče,“ podotkl končící velvyslanec.
„V srdci jsme bruslili pro Česko“
V roce 1962 se vrátil spolu se sestrou do Prahy, kde vyhráli mistrovství světa v krasobruslení. „Komunistická vláda nám nechtěla dát víza, Mezinárodní sraz krasobruslení se do toho pustil a řekl, že každý, kdo se kvalifikuje, je musí dostat, jinak se mistrovství přesune do Vídně. Češi nám je museli dát,“ prohlásil Jelinek, který výhru označil za fascinující zážitek. „V srdci jsme bruslili pro Česko,“ dodal.
V roce 1985 se Jelinek vrátil do Československa v roli kanadského ministra sportu na mistrovství světa v hokeji. Po sametové revoluci zde žil 22 let. „Nová generace Čechů jsou strašně schopní lidé. Myslím, že by měli být více pyšní na to, co taková malá země s deseti miliony obyvatel dělá v ekonomice. V Evropské unii je, pokud jde o nezaměstnanost, druhá nejlepší. V historii, kultuře, sportu ve světovém měřítku vynikáme,“ zdůraznil.
V Kanadě je podle něj běžné, že se do vysokých pater politiky dostanou i imigranti. „Kanada je země imigrantů. Všichni jsme imigranti kromě indiánských místních obyvatel. Každý člověk tam má stejné možnosti dostat se do politiky, sportu, ekonomické sféry,“ konstatoval končící velvyslanec.
V Kanadě multikulturalismus funguje, říká Jelinek
Jelinek působil mimo jiné i jako ministr multikulturalismu. „Každý člověk může přivézt (do Kanady) svoji řeč, svoji kulturu,“ podotkl s tím, že začleňování do společnosti tam funguje dobře. „Neříkám, že to, co je v Kanadě, by bylo dobré pro Česko, Polsko nebo Maďarsko, ale v Kanadě to funguje k jejímu prospěchu,“ je přesvědčen diplomat.
Současnou uprchlickou vlnu považuje za globální problém, který musí mít celosvětové řešení. Třeba právě Kanada přijala už 39 tisíc běženců ze Sýrie a do konce roku to bude už 44 tisíc. „Ale to neznamená, že jiné země by měly dělat to samé. Myslím si, že kvóty nejsou správné pro všechny státy. Jedna země nemá stejné možnosti jako druhá. Proto rozumím Čechům, že jsou proti kvótám. Ale každá země musí udělat něco,“ zdůraznil Jelinek.
Zastánci přijímání uprchlíků Česku vyčítají, že jsou málo solidární. Připomínají, že i z komunistického Československa odcházelo hodně lidí za lepším životem. „Myslím, že jsou to dvě úplně odlišné věci. V Sýrii nebo v Iráku jsou války, padají tam bomby. Vidíme to každý den. Komunismus byl něco jiného. Moji rodiče odešli kvůli tomu, že stát ukradl tátovi pozemky a fabriky a neměli jsme šanci být svobodní. Jak můžete žít bez svobody, ptal se otec sám sebe,“ vzpomíná velvyslanec, který byl ve funkci na základě dohody s kanadským premiérem jen tři roky.
Do Kanady se vrací za rodinou a do podnikatelské sféry. „Máme se ženou radost, že se vracíme do Kanady, ale nemáme radost, že odcházíme z Prahy. My to tu máme strašně rádi,“ konstatoval Jelinek.
V listopadu 2013 zrušila Kanada víza pro Čechy, což považuje za svůj vůbec největší diplomatický úspěch. Žadatelů o azyl v Kanadě postupně ubylo. „Náš (azylový) systém byl špatný, nebyl férový ani pro Romy, ani pro jiné lidi. Museli jsme ho změnit tak, aby byl spravedlivý pro všechny. Spolupracuji s Romy v Česku, aby věděli, co za systém Kanada má a že benefity, které dříve byly, už nejsou,“ poznamenal Jelinek.
