Baden (Rakousko) – Jednání o budoucnosti jihosrbské provincie Kosovo v rakouském Badenu nepřineslo žádný výsledek. Zástupci Srbska ani kosovských Albánců nechtějí ustoupit ze svých požadavků. Pro Albánce je přijatelné pouze uznání nezávislosti Kosova, Srbsko ho ale považuje za svou součást. Albánci jsou ale rozhodnuti vyhlásit, v případě nedohodnutí se se srbskou stranou, nezávislost Kosova i jednostranně. Výsledky rozhovorů, které již od léta probíhají za přítomnosti diplomatů ze Spojených států, Ruska a Evropské unie, mají být 10. prosince předány generálnímu tajemníkovi OSN.
Neúspěch dosavadních jednání se rýsoval již delší dobu. Kosovští Albánci, kteří tvoří 90 procent obyvatelstva, opakovaně prohlašují, že jedinou možností je pro ně plná nezávislost Kosova, a 10. prosinec fakticky chápou jako její začátek. V jejich postoji je podporuje také přístup mezinárodního společenství, které – s výjimkou Ruska a pochopitelně Srbska – dalo najevo, že by stát kosovských Albánců mohlo uznat.
Srbové se však v souvislosti s neústupností Albánců odvolávají na rezoluci Rady bezpečnosti OSN, v níž je Kosovo označeno za součást Srbska. Vyhlášení nezávislosti Kosova by považovali za porušení mezinárodního práva, na které by také přiměřeně reagovali. Mimo jiné hrozí ekonomickými sankcemi. Požadují, aby konečné rozhodnutí vynesla právě Rada bezpečnosti.
Nezdar jednání znamená hrozbu nového vyhrocení situace na Balkáně. Podle komentátora Českého rozhlasu Alexandra Tolčinského se napětí nelze vyhnout ani v případě odtržení Kosova, a to jak uvnitř nového samostatného státu, tak i uvnitř Srbska a v jeho vztahu k Evropě.
„Osamostatnění Kosova bude chápáno jako neúspěch současné (srbské) vlády,“ domnívá se Tolčinský. Kdyby v takovém případě došlo k rozpuštění parlamentu, hrozilo by, že volby vyhrají radikálové. Ti zvítězili již v letošních parlamentních volbách, nepodařilo se jim ale vytvořit koalici. Situace v zemi by také mohla více podpořit jejich kandidáta v blížících se prezidentských volbách. Radikálové by se tak dostali k moci, což by podstatně ztížilo místo Srbska v Evropě, neboť by se spíše snažilo přiblížit Rusku a Číně než Evropské unii.
Situace by byla vyhrocená po uznání nezávislého Kosova i uvnitř země, i proto v takovém případě nejspíše zůstane v Kosovu silný mezinárodní kontingent, aby zabránil vypuknutí bojů mezi etnickými Srby a Albánci. Kosovská nezávislost by tak fungovala pod patronátem mezinárodní kontroly, což bylo také součástí plánu zvláštního vyjednávače OSN Marttiho Ahtisaariho, který se více než rok snažil situaci Kosova vyřešit. Jeho plán ale ztroskotal na nesouhlasu Srbska podporovaného nejen Ruskem, ale i některými unijními státy.
Po Ahtisaariho neúspěchu se řešení pokouší od letošního léta najít diplomati z USA, Ruska a Evropské unie při společných jednáních se zástupci Srbů i kosovských Albánců. V průběhu rozhovorů přišli vyjednavači například s návrhem takzvaného hongkongského modelu, podle vzoru vztahu Hongkongu a Číny, nebo se nechali inspirovat Alandskými ostrovy, které patří Finsku, ale žije na nich švédská autonomní menšina. Všechny z nich ale na neshodách zúčastněných stran ztroskotaly.
Kosovo tak zůstává stále formální součástí Srbska a pod správou mezinárodního společenství. Ani po posledních jednáních nic nenasvědčuje tomu, že by se situace do 10. prosince mohla změnit.
