Teherán – Velitel elitní jednotky íránských revolučních gard generál Kásem Solejmání tvrdí, že se USA v Iráku nesnaží zastavit radikály z organizace Islámský stát (IS). Reagoval tak na slova amerického ministra obrany Ashtona Cartera, který o víkendu prohlásil, že irácká armáda postrádá vůli k boji. Podle Solejmáního nyní stojí proti IS jedině Írán a jeho spojenci.
Írán: USA proti postupu džihádistů neudělaly zhola nic
Írán pomáhá cvičit íránské šíitské milice, které se připojily k irácké armádě. Irácké vojsko ale nedávno prohrálo boj o důležité město Ramádí, i když od soboty o něj znovu bojuje. Solejmání v rozhovoru pro list Džaván řekl, že USA neudělaly zhola nic, aby postup IS na Ramádí zastavily. „To neznamená nic jiného než podíl na spiknutí,“ řekl generál. „Jak to, že Amerika tvrdí, že chrání iráckou vládu, a zatím o několik kilometrů dál v Ramádí se vraždí a zabíjí a Amerika nedělá nic? Dnes proti IS nebojuje nikdo jiný než Íránská republika a národy, které Írán podporují.“
Carter poukázal na to, že irácká armáda měla v boji o Ramádí přesilu, a přesto se stáhla a nechala na místě bojovou techniku. Problém podle něj není v IS, ale v nevůli Iráčanů bojovat proti němu. Můžeme je vycvičit, můžeme je vyzbrojit, ale vůli bojovat musejí mít sami, říká Carter. Mluvčí irácké vlády k tomu řekl, že ministr byl zřejmě mylně informován. Podle něj jde prohra v Ramádí na vrub vojenským velitelům, kteří postup v Ramádí špatně naplánovali. Také irácký poslanec Hakím Zámilí kritiku odmítl jako neopodstatněnou. „Irácká armáda a policie chtěly s IS v Ramádí bojovat, ale chybí jim kvalitní vybavení, zbraně a letecká podpora,“ prohlásil.
Velení irácké armády slibuje zpětné dobytí Ramádí (zdroj: ČT24)
Irácké velení si chce napravit reputaci a slibuje, že Ramádí, které leží asi 130 kilometrů západně od Bagdádu, získá brzy zpátky. Hlásí první úspěch – obsazení nedalekého města Husajba. Místo pravidelné armády tu ale bojovaly právě šíitské milice, kterých se místní sunnitské kmeny obávají jen o trochu méně než Islámského státu. Tentokrát spojily síly proti většímu zlu, v rozděleném Iráku ale jde o výjimku: Sunnité nevěří šíitům a naopak. I to je jedna z příčin opakovaných kolapsů místní armády a také jedna z příčin, proč se dosud neuskutečnila slibovaná velká jarní ofenziva proti sunnitskému Mosulu, který padl do rukou Islámského státu před rokem.
Džihádisté zaznamenávají úspěchy i v Sýrii
IS v minulých dnech zaznamenal bojové úspěchy také v Sýrii, kde obsadil historickou Palmýru ve středosyrské provincii Homs a také hraniční přechod na irácko-syrské hranici. Syrská armáda vyslala proti IS do Palmýry letectvo, které podniklo 15 náletů. IS ve městě o víkendu zmasakroval podle syrského tisku na 400 lidí, mezi nimiž byli i státní zaměstnanci, členové provládních milicí a vojáci. Ředitel oddělení syrských památek Mámún Abdalkarím sdělil, že se podařilo z Palmýry odvézt 1000 cenných historických předmětů. „Kdybychom měli ještě dva týdny, odvezli bychom i 18 sarkofágů, z nichž každý váží několik tun a jsou stále v muzeu,“ řekl Abdalkarím.
USA se s Tureckem dohodly, že poskytnou leteckou podporu umírněným složkám syrské opozice, což znamená rozšíření amerického zapojení do konfliktu v Sýrii. USA a několik arabských zemí se podílejí od loňska na bombardování radikálů na severu Sýrie, ale USA zatím odmítaly vytvořit pro opozici bezpečné prostředí ochranou ze vzduchu. Ochrana se má týkat oddílů, které jsou nyní ve výcvikových táborech v Turecku. Jejich výcvik zajišťují USA a počítá se s tím, že k pozemním bojům by mohlo být připraveno až 15 000 lidí. Turecko trvá na tom, že tyto oddíly musejí být zapojeny do bojů proti vojsku prezidenta Bašára Asada, ale USA oficiálně označují výcvik jako přípravu lidí pro boj proti IS.
Americké velení oznámilo, že od nedělního rána podnikli spojenci deset náletů v Sýrii a 25 v Iráku. Cílem byly bojové pozice islamistů, jejich kontrolní stanoviště a vojenské vybavení. Údery jsou součástí operace Inherent Resolve. V Iráku kromě USA zasahují i Austrálie, Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Nizozemsko a Británie. Na náletech v Sýrii by se kromě Američanů měly podílet i Bahrajn, Jordánsko, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.