ICTY očekává zpoždění Karadžičova vydání do Haagu

Bělehrad - Vydání bývalého bosenskosrbského předáka a strůjce bosenské genocidy Radovana Karadžiče k mezinárodnímu soudu do Haagu se zřejmě zpozdí. Podle stanice BBC za tím stojí rozhodnutí Karadžičova právníka. Svetozar Vujačić již dal najevo, že se odvolá proti vydání svého klienta haagskému Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) až v posledním možném okamžiku v pátek. Žádost prý navíc nedoručí osobně, nýbrž ji pošle. Srbská prokuratura ale uvádí, že Karadžić by mohl být převezen do Haagu již příští týden.

Karadžić, kterého čeká soud kvůli obviněním z válečných zločinů spáchaných během války v Bosně, byl zatčen v pondělí v Bělehradu a nyní je ve vazbě, předtím se bezmála 13 let vyhýbal spravedlnosti. Před haagským tribunálem bude čelit obvinění, že se v roce 1995 podílel na povraždění osmi tisíc Muslimů bosenskosrbskými silami ve východobosenské Srebrenici. Tento zločin je označován za největší masakr civilistů v Evropě od druhé světové války. Karadžić je také obviňován ze spáchání zločinů proti lidskosti a z porušování ženevských konvencí.

Karadžić se chce před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu hájit sám, podobně jako bývalý jugoslávský prezident Slobodan Milošević. „Může mu to pomoci v tom, aby zahájil podobnou sérii obstrukcí soudního procesu jako Slobodan Milošević. Karadžić evidentně hřeší na to, že když se bude hájit sám, tak bude moci trvat na detailech a zdržovat proces. Moc dobře totiž ví, že haagský tribunál má velmi naspěch, protože jeho mandát končí za dva roky,“ osvětluje novinář Martin Ježek. „Obžaloba si to samozřejmě uvědomuje a její mluvčí již prohlásila, že se proti tomuto rozhodnutí odvolá a že budou chtít Karadžičovi přidělit profesionálního advokáta s mezinárodní akreditací,“ dodává Ježek s tím, že Karadžičova sebeobhajoba ještě v žádném případě není definitivní.

V Bosně se objevily plakáty na podporu Karadžiče a Mladiče

Plakáty vyjadřující podporu bývalým politickým a vojenským předákům bosenských Srbů, Radovanu Karadžičovi a Ratku Mladičovi, obviněným z genocidy, se dnes objevily ve městech Visegrad a Zvornik na východě Bosny. Poté, co místní obyvatelé na plakáty upozornili, policie je začala strhávat.

Na některých plakátech byly fotografie Karadžiče, který byl v pondělí dopaden v Bělehradě po 13 letech strávených na útěku, a nápisy jako například: „Všichni jsme Karadžičové“ anebo „Prezidente, jsme s tebou“. Na plakátech s podobiznou Mladiče, jemuž se stále daří skrývat před spravedlností, bylo zase napsáno: „Generále, nezradíme tě“ a „Všichni tě podporujeme“. Na dalších plakátech, na nichž jsou oba zachyceni společně, jsou nápisy „Hrdinové“.

Podle srbského ministra vnitra Ivici Dačiče kryla Karadžiče po celou dobu srbská tajná služba BIA, která ho teď vydala. O tom, jak byl ve skutečnosti Karadžić dopaden, se však podle novináře Ježka především spekuluje. Zapojení srbského vedení do krytí Karadžiče internetovému vydání francouzského deníku Le Figaro potvrdil i bývalý generál francouzské tajné služby Philippe Rondot, který v minulosti pracoval pro tým vyšetřovatelů někdejší hlavní žalobkyně ICTY Carly Del Ponteové v Bosně. „Chyběla nám zelená od bývalého premiéra Vojislava Koštunici a nesměli jsme odposlouchávat Karadžičovy telefony. To byl náš největší problém,“ uvedl.

V Haagu dnes proběhne soud s Karadžičovým krajanem Momčilo Perišičem

V Haagu dnes bude souzen i Karadžičův krajan, bývalý generál, blízký spolupracovník Slobodana Miloševiče a později vicepremiér Momčilo Perišić, který je obžalován z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na civilním obyvatelstvu v Chorvatsku a v Bosně v 90. letech. Podle některých informací je Perišičovi kladeno za vinu ostřelování chorvatského města Zadar a bosenského města Mostar za války v roce 1990.

Podle novináře Ježka tvrdí Chorvaté, kteří v Dalmácii zůstali, že se jednalo o útok na civilní obyvatelstvo. „Pamatují si na jednotlivé střely, které kam dopadly. Sice těch škod a obětí nebylo až tolik, ale pocit lidí byl velmi depresivní, a proto dodnes mezi některými lidmi, kteří v Dalmácii žijí, existuje určitá nenávist ke všemu srbskému,“ říká Ježek a dodává, že vliv na to má částečně i fakt, že v Dalmácii žije mnoho válečných veteránů.

Ratko Mladić a Radovan Karadžić
Zdroj: ČT24/internet