Hrdost i smutek. Končící Cameron se emotivně loučil se členy své vlády

Vůbec naposledy coby premiér řídil v úterý David Cameron zasedání britské vlády. Svou demisi předá královně Alžbětě II. ve středu. Cameronovi se stalo osudným referendum, jež sám vyhlásil a v němž si Britové odhlasovali odchod z EU. Do premiérského křesla po něm usedne dosavadní ministryně vnitra Theresa Mayová.

Konzervativci v čele s Mayovou a ministrem financí Georgem Osbornem gratulovali Cameronovi k úspěchům, kterých dosáhl ve funkci britského premiéra. „Napříč kabinetem byla znatelná velká pýcha na to, čeho David Cameron dosáhl, a smutek kvůli tomu, že to končí dříve,“ řekl ministr zdravotnictví Jeremy Hunt.

Jednání bylo velice emotivní, prohlásil ministr kultury John Whittingdale. Zastánce brexitu Chris Grayling mluvil o „vřelých citech u jednacího stolu“. „Všichni jsme si vědomi toho, jak dobrou práci odvedl pro tuto zemi,“ podotkl.

„David Cameron si prý chtěl užít formálního poděkování a poct, kterých se mu dostane zítra v dolní sněmovně, kde absolvuje poslední interpelace, aby se později odebral do Buckinghamského paláce k panovnici Alžbětě II., podal svou rezignaci a formálně doporučil královně, aby jeho funkci svěřila Therese Mayové,“ konstatoval zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.

Do konce týdne se má Cameron odstěhovat spolu s rodinou z Downing Street číslo 10. „Pak mu začnou předčasné politické prázdniny,“ poznamenal Hošek.

Při svém nástupu do vysoké politiky v roce 2005 se Cameron profiloval jako nový druh konzervativce – mladý, liberálního myšlení, se zájmem o sociální otázky a se schopností přitáhnout nové voliče.

Stranu převzal ve stadiu hluboké demoralizace po trojité volební porážce. Zmodernizoval ji podobně jako Tony Blair svého času labouristy, odklonil ji od tradičního konzervativismu směrem k sociálně liberálním a levicovějším pozicím a změnil styl její prezentace.

Události: Cameronovo odcházení (zdroj: ČT24)

V květnu 2010 vystřídal ve funkci premiéra labouristu Gordona Browna a stal se nejmladším britským premiérem za posledních téměř 200 let. Konzervativci se tak vrátili do vlády po 13 letech v opozici. Kabinet pak uskutečnil rozsáhlé změny v sociální sféře, imigrační politice, vzdělání a ve zdravotnictví.

Stranu vedl Cameron téměř 11 let, déle se to v moderní éře podařilo jen Stanleymu Baldwinovi, Margaret Thatcherové a Winstonu Churchillovi.

Ten, kdo vyvedl Británii z Unie

Příslibem vypsání referenda se Cameron snažil upevnit pozici ve vlastní straně, kde pravé křídlo požadovalo hlasování o setrvání v EU. V posledních volbách díky tomu jeho strana triumfovala. V paměti lidí ale zůstane Cameron přese všechny své úspěchy hlavně jako ten, kdo vyvedl Británii z Unie, píše v analýze BBC.

Cameron si však nikdy nedokázal získat mocné pravicové křídlo, které nedůvěřovalo jeho liberální verzi konzervatismu a tomu, co považovalo za elitářský styl vládnutí. Právě toto vnitrostranické tření stálo také za Cameronovým politickým koncem – spolu s osudným rozhodnutím pokusit se vyřešit výbušnou evropskou otázku tím, že se jí přímo postaví.
Analýza BBC

Nová šéfka vlády se zahájením rozvodu s EU nespěchá

Mayová se ve středu stane po Margaret Thatcherové teprve druhou britskou premiérkou v historii. Budoucí šéfka kabinetu už zdůraznila, že brexit je realitou a žádné nové referendum vypisováno nebude, stejně jako předčasné parlamentní volby, po nichž někteří politici volají.

Mayová se před referendem vyslovila pro setrvání země v EU, do kampaně se ale nezapojila. Se zahájením výstupových rozhovorů s Evropskou unií nechce spěchat, nejprve se na ně hodlá řádně připravit. K aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy tak zřejmě letos nedojde.

Proces vyjednávání podmínek nových vztahů mezi Londýnem a Bruselem by měl trvat zhruba dva roky. Vyřešit se musí stovky smluv.