Mnichov - Měl pověst finančního génia, který po první světové válce nastartoval skomírající německou ekonomiku, zkrotil hyperinflaci a stabilizoval státní finance. Bankéř Hjalmar Schacht ale svůj um vložil do služeb Adolfa Hitlera, jemuž pomáhal financovat jeho nákladné sociální a zbrojní projekty. Dvojnásobný prezident Říšské banky a ministr hospodářství Hjalmar Schacht zemřel 3. června 1970. Renomé bankéř Schacht získal na podzim roku 1923, kdy se coby říšský komisař pro měnu podílel na projektu rentové marky, která nahradila inflací zcela znehodnocenou měnu.
Paradoxem je, že ačkoliv Schacht byl odpůrcem této operace, sláva ze zavedení stabilní rentové marky padla na jeho hlavu. I díky tomu byl tento upjatě působící muž s vysokým naškrobeným límcem v prosinci 1923 jmenován do čela národní banky, kde setrval následujících sedm let.
V lednu 1931 se Schacht poprvé setkal s Hitlerem, který na něj udělal silný dojem. „V tomto Hitlerovi vězí strhující elán, silná vůle, která se nezdržuje teoretickými úvahami, ale hodlá je proměnit v praktické skutky,“ liboval si Schacht, jenž byl stejně jako mnozí další Němci rozčarován nestabilními politickými poměry Výmarské republiky. Schacht se rozhodl s vůdcem nacistů spolupracovat.
„Nacisté neumějí vládnout, ale já mohu vládnout jejich prostřednictvím,“ nechal se Schacht slyšet v roce 1931. Poté, co se o dva roky později nacisté chopili moci, jmenoval Hitler sebevědomého bankéře podruhé prezidentem Říšské banky a nadto i ministrem hospodářství a zplnomocněncem pro válečné hospodářství.
Byl zatčen gestapem a zadržován v koncentračních táborech
„Hitler hospodářství vůbec nerozuměl. Dokud jsem se staral, aby byla obchodní bilance v pořádku, a obstarával jsem potřebné devizy, nezajímal se o to, jak jsem to dokázal,“ tvrdil Schacht. V polovině třicátých let se nicméně mezi ním a Hitlerem začaly objevovat rozpory. Vůdce chtěl peníze na zbrojení ber kde ber. Schacht ale odmítal upřednostňovat ideologické argumenty před ekonomickými a varoval Hitlera před zadlužováním Německa.
V roce 1936 předal nespokojený Hitler část Schachtových kompetencí Herrmanu Göringovi. Schacht se pak sám vzdal funkce ministra hospodářství a v roce 1939 byl sesazen z čela Říšské banky. Zůstala mu tak jen čistě titulární funkce ministra bez portfeje. V červenci 1944 byl zatčen gestapem a až do konce války zadržován v koncentračních táborech kvůli podezření, že věděl o plánovaném atentátu na Hitlera.
Norimberský tribunál rozhodl, že Schacht je nevinen
Po válce byl Schacht postaven před Norimberský tribunál, kde se zodpovídal ze zločinů proti míru. Svou roli při vyzbrojování Německa hájil Schacht tvrzením, že chtěl své zemi zajistit rovnoprávné postavení s ostatními evropskými státy, aniž prý tušil, že Hitler plánuje útočnou válku. Pro řadu lidí byly podobné výroky důkazem Schachtova cynismu. Tribunál ovšem rozhodl, že z právního hlediska je Schacht nevinen.
Po osvobozujícím verdiktu si Schacht v Německu založil vlastní bankovní dům a působil také jako poradce v řadě rozvojových zemí. Zemřel 3. června 1970 v Mnichově ve věku 93 let.
