Bagdád - Radikálové z Islámského státu ničí vše, co neodpovídá jejich pojetí islámu - kostely, mešity, sochy, ale i archeologická naleziště. Nejde jim přitom jen o náboženství: Artefakty z památek v Sýrii a Iráku, které patří ke kolébkám lidské civilizace, jdou na černém trhu se starožitnostmi skvěle na odbyt. Džihádisté na prodeji uměleckých děl vydělají ročně přes 100 milionů dolarů.
„Vyřezávají reliéfy a prodávají je zločincům a překupníkům se starožitnostmi. Řežou sochám hlavy a prodávají je. Hlavy jdou totiž skvěle na odbyt a jsou nejdražší,“ říká ředitel iráckého muzea v Bagdádu Kaís Husajn Rašíd. „Jako by přišli z jiné planety. Nejsou na nic hrdí. Jejich mentalita je jako z pravěku. Památky nepovažují za úspěch lidstva.“ Svými činy se navíc islamisté chlubí. Demolice a vykrádání památek filmují a videa umisťují na internet. Říkají, že jde o boj za správnou víru.
Podle expertů už islamisté vykradli většinu památek v syrském městě Palmyra, které je památkou UNESCO. Na své si přišli i v Aleppu nebo městě Rakka, kde se neštítili vrhnout ani na archeologické vykopávky. Na nalezištích dokonce vybírají od najatých hledačů daně - do kapsy jim jde dvacet až padesát procent z hodnoty nálezu.
Dovoz památek z Iráku a Sýrie do Spojených států vzrostl za poslední rok o sto procent. Podle irácké bezpečnostní služby příjmy z prodeje starožitností jen v jedné syrské oblasti přinesly islamistům přes 36 milionů dolarů. Odborníci pak hovoří až o miliardových ztrátách. Dědictví Mezopotámie, Říma nebo Byzantské říše denně nenávratně mizí.
Při náletech na pozice IS v Sýrii zahynulo za měsíc 550 lidí
Při náletech koaličních letadel v severní Sýrii za měsíc zahynulo přes 550 lidí, většinou islamistů. Oznámila to organizace syrské exilové opozice, která situaci monitoruje z Londýna. Tlaku na radikály z IS využívá také syrské letectvo, které v minulých dnech zintenzivnilo nálety na oponenty na západě a východě země. Boje pokračovaly i v Iráku.
Armáda se zatím omezovala na maximálně 20 náletů denně, za posledních 36 hodin ale bylo zaznamenáno 210 leteckých akcí. Je možné, že cílem je co nejvíc oslabit opoziční jednotky, než je stačí USA a jejich spojenci vycvičit a zásobit zbraněmi a municí. To má opozici připravit k pozemnímu boji proti IS.
Nejtěžší boje se v Sýrii vedou o kurdské město Kobani. USA tamním obráncům shodily tento týden balíky munice a léků a Turecko slíbilo, že umožní iráckým Kurdům posílit oddíly syrských obránců. Dnes prezident Recep Tayip Erdogan řekl, že se Kurdové dohodli, že do Sýrie pošlou 200 iráckých milicionářů - pešmergů. Členové parlamentu iráckého autonomního Kurdistánu ve středu vyslání posil schválili. Půjde vůbec o první přímý cizí vojenský zásah do konfliktu v Sýrii.
Zpravodaj ČT natáčel mezi kurdskými bojovnicemi
Mezi pešmergy bojují i ženy, kterým tu říkají „lvice Kurdistánu“. Jsou mezi nimi ženy starší i mladičké, matky, manželky i svobodné studentky. Všechny uposlechly volání bojovné kurdské tradice a odešly do války. Jejich národ o nich zpívá písně, vypráví příběhy a píše legendy. Odhodlané válečnice přitom nejsou pouhý folklor. Bojují i umírají při obraně iráckého Kurdistánu i těžce zkoušeného syrského Kobani. Jen tam jich při bojích zemřelo kolem stovky. Včetně Arin Mirkanové, která se po vystřílení posledních nábojů vrhla s odjištěným granátem proti islamistům - a stala se legendou. Podle velitelů ženy na frontě bojují stejně dobře jako muži a jejich přítomnost velmi zvyšuje morálku ostatních. Věrnost bojovému krédu kurdských jednotek pešmergů - v překladu těch, kteří pohrdají smrtí - přísahalo na deset tisíc žen.
