Do bojů o Avdijivku vyslala ukrajinská armáda elitní brigádu, kterou předchází pověst jedné z nejlepších v zemi. Dle jejího velitele Andrije Bileckého je ovšem situace ve městě kritická a přirovnal ji k peklu. Brigáda v prohlášení na sociální síti Telegram mimo jiné oznámila, že na svém úseku bojuje proti sedmi nepřátelským jednotkám stejné velikosti. Do bitvy o východoukrajinské město, které leží nedaleko Doněcku, okupovaného už od jara 2014, totiž poslali čerstvé síly i Rusové.
„Situace na místě v okamžiku přemístění brigády byla mimořádně kritická,“ napsala třetí samostatná útočná brigáda, jejíž prapory podnikly atak na čtvrti města dobyté ruskými vojáky. „Nepřítel pokračuje v rotaci sil. Musíme bojovat proti novým a novým ruským jednotkám, které útočí ze všech směrů,“ doplnil Bileckyj.
Vyslání posil do Avdijivky umožnilo poprvé za dva roky vystřídat část tamních sil, konkrétně 110. brigádu. Podle časopisu Forbes nicméně Ukrajina elitní brigádu, která čítá zhruba dva tisíce mužů, nutně potřebuje a nemůže si dovolit o ni přijít v boji o napůl zničené město.
Zásobování sil ve městě, v němž se odehrávají těžké boje, se ztížilo. „Armáda musí používat záložní trasu, kterou si předem připravila,“ konstatoval mluvčí uskupení ukrajinských sil Tavrija Dmytro Lychovij. Nepřítel se podle něj snaží prorazit ukrajinskou obranou západně od koksovny, která bývala největší v Evropě, ale naráží na pevný odpor.
Situace je však podle mluvčího zvládnutelná, jakkoli na Avdijivku připadá značný díl bojů na celé frontě. Server RBK-Ukrajina naopak uvedl, že je bezmála katastrofální.
A v podobném duchu komentuje události ve městě i Forbes. Třetí samostatná útočná brigáda se svými obrněnými transportéry holandské výroby, bojovými vozidly M-2 americké výroby a obrněnými nákladními vozy MaxxPro podle něj jednoduše nemusí zaujmout pozice ve stejných bunkrech a zákopech, které obsadila 110. brigáda.
Pokud by se tak stalo, šlo by dle amerického magazínu v podstatě o dobrovolné odříznutí pozic, protože mnohem větší ruská síla kolem Avdijivky se plíží do města ze dvou směrů.
Forbes dále informuje, že Bileckého muži by mohli zahájit odpor kopáním uvnitř zmíněné koksovny. To by ovšem znamenalo, že by se vzdali východní poloviny zbídačelého města, ve kterém se mimo jiné nachází Zenit – jedno z nejimpozantnějších opevnění na východní Ukrajině.
Jak vznikla elitní ukrajinská brigáda?
Třetí samostatná útočná brigáda se transformovala z veteránů pluku Azov, jenž vznikl v únoru 2022. Podílel se mimo jiné na obraně Kyjeva a Kyjevské oblasti v prvních dnech ruské invaze a také na osvobození Chersonské oblasti.
Součástí ukrajinských ozbrojených sil je od ledna loňského roku a jeho armádní válečné snažení začalo v Bachmutu. „Velení na nás přenáší novou zodpovědnost. Rusům připravujeme spoustu překvapení. Zima bude bezesporu horká,“ napsal tehdy Bileckyj k emotivnímu videu, které mapovalo bojové akce původního pluku.
„Od nynějška jsme třetí samostatnou útočnou brigádou ozbrojených sil Ukrajiny. Naším hnacím motorem jsou vysoce motivovaní bojovníci. Jednotka vznikla na stejném základě jako nejúčinnější bojová jednotka ukrajinských sil, Pluk speciálních operací Azov, který při obraně Mariupolu ukázal ocelový odpor,“ oznámila loni v lednu elitní brigáda na svém YouTube kanálu.
Po lítých bojích u Bachmutu se Bileckého muži v prosinci loňského roku stáhli z této části fronty, aby podle informací webu Ukrajinska Pravda načerpali sílu a stali se technologicky nejvybavenější ukrajinskou jednotkou.
Brigáda se zaměřila také na nábor nových členů, které rozložila do tří fází. V první šlo o takzvaný test week. Ten byl určen dobrovolníkům, kteří si nebyli jisti, zdali chtějí vstoupit do armády, nebo si nebyli jistí svou fyzickou zdatností. Sedmidenní program dával účastníkům příležitost otestovat své limity, získat základní vojenské znalosti a zažít každodenní život v armádě.
Druhá fáze byla určena těm, kteří se rozhodli vstoupit do třetí samostatné útočné brigády, ale potřebovali ještě zlepšit svou fyzickou zdatnost před absolvováním vojenského rekrutovacího výcviku. Tato fáze zahrnovala taktická cvičení, všeobecné vojenské lékařství, bojovou topografii, orientační běh a výcvik s výbušninami.
Třetí a poslední fází byl zmíněný rekrutovací výcvik, jehož účastníci se učili teorii a praxi ovládání střelných zbraní, základy vojenského inženýrství, speciální komunikaci a topografii. Podstupovali i řadu testů v rámci psychické a fyzické odolnosti. Po úspěšném absolvování se připojili ke třetí samostatné útočné brigádě a procházeli obdobím koordinace činností v nových jednotkách. Teprve poté mohli být nasazeni do bojové akce na frontě.
O tom, zdali se elitní brigádě podaří splnit extrémně náročný a nebezpečný úkol i v napůl zničené Avdijivce, bude jasno pravděpodobně brzy.
