„Čokoládový král“ Porošenko vede Ukrajinu přesně rok

Kyjev – „Nechci válku, netoužím po odvetě, i přes velké oběti ukrajinského národa,“ prohlašoval Petro Porošenko přesně před rokem, když nastupoval do prezidentského úřadu. Přímo válečný stav na východě Ukrajiny nenastal, o míru se ale zdaleka mluvit nedá. A hlava státu mluví s ročním odstupem také jinak: „Naše armáda musí být připravena na obnovení nepřátelských útoků v Donbasu. Protože je možné, že dojde k invazi na celé hranici s Ruskem.“

Po bouřlivých protestech vystřídal Porošenko v čele země Viktora Janukovyče, který uprchl do Ruska, kde je dodnes. Jeho nástup do funkce provázela hesla, která ho označovala jako realistu a zastánce evropských hodnot. Největší naděje se ale vztahovaly k urovnání konfliktu na východě Ukrajiny. Nicméně příměří, podpořené dvojicí minských dohod z loňského listopadu a letošního února, očekávaný klid Donbasu nepřineslo, přestože počet obětí bojů je ve srovnání s loňským létem menší. 

Proruští separatisté navíc odmítli Kyjevem vypsané parlamentní i prezidentské volby a s vlastními vůdci průběžně žádají o pomoc Moskvu, která stále jakékoliv zapojení do bojů na východě Ukrajiny odmítá. „Je nám úplně jasné, že bez zmínky o údajné přítomnosti ruských vojáků by parlamentní poselství bylo jen nudným vysvětlováním nesplněných nadějí a prezentováním fantasmagorií o světlých zítřcích,“ uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Ve výročním projevu Porošenko varoval před ofenzivou separatistů

Na východě země se tak stále nedaří ozbrojený konflikt uklidnit, stejně jako nebylo dosaženo dalšího Porošenkova slibu, a to znovusjednocení Ukrajiny, včetně Ruskem anektovaného Krymu. Také vstup země do Evropské unie a případně do Severoatlantické aliance je stále v nedohlednu. Zatím největším úspěchem je podpis ekonomické části asociační dohody mezi EU a Ukrajinou z 27. června. 

Ukrajina navíc neustále balancuje na pokraji bankrotu, Mezinárodní měnový fond (MMF) jí předpovídá 9procentní propad HDP a inflace by se mohla vyšplhat až na 46 procent. Dnes je ukrajinský hrubý domácí produkt ve srovnání s dobou po rozpadu SSSR na třetinové úrovni. Bez finanční podpory západu se tak Kyjev neobejde. Výkonná rada MMF v březnu schválila dohodnutý čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu v objemu 17,5 miliardy dolarů. Celkově by Ukrajina měla během příštích čtyř let od mezinárodních věřitelů, k nimž patří také Evropská unie, získat 40 miliard dolarů (téměř bilion korun).

Federalizace ne, decentralizace moci ano

Na domácí scéně navrhl prezident v rámci řešení krize rozsáhlou decentralizaci státní správy a částečným úspěchem bylo vítězství Bloku Petra Porošenka v říjnových parlamentních volbách. Hlava státu je sice proti federalizaci Ukrajiny, jak si přeje Rusko, na druhou stranu je ale pro decentralizaci moci ve prospěch regionů. V rukách ústřední vlády by podle Porošenka mělo zůstat hlavně rozhodování v bezpečnostních, obranných a zahraničních otázkách.

  • "Porošenko má dnes podle různých sociologických průzkumů podporu zhruba 20 procent obyvatel, nicméně stále je jedním z nejvlivnějších a nejpopulárnějších politiků v zemi," říká zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Porošenko má ale i na domácí politické scéně svého soupeře. Je jím pravicová nacionalistická opozice, která s programem usmíření na východě Ukrajiny nesouhlasí. Vlna protiruských nálad, která doprovázela loňský únorový převrat, vynesla do parlamentu zástupce militantního Pravého sektoru, který ve sněmovně nahradil umírněnější nacionalisty ze západoukrajinské strany Svoboda.

Na druhou stranu vyjadřují Porošenkovi podporu státníci z celého světa. Téměř každý den má ukrajinský prezident schůzku s některým z prezidentů nebo předsedů vlád hlavně západních zemí. Jen v sobotu se v Kyjevě zastavili premiéři Japonska a Kanady. Zemi poskytnou peníze na rekonstrukci vodohospodářského systému a pomoc při výcviku vojenských a policejních instruktorů.

„Čokoládový král“ Petro Porošenko, rodák z jihoukrajinského Bolhradu (narozen 26. září 1965), vystudoval ekonomii a po studiu začal obchodovat s kakaovými boby. V 90. letech ovládl několik cukrářských závodů a čokoládoven a všechny je spojil do holdingu Rošen, který byl největší čokoládovnou na Ukrajině a jednou z největších na světě. Název vznikl z jeho jména – PoROŠENko. K bohatství mu pomohly i jím ovládané automobilové závody, výrobce autobusů nebo lodí a celoplošný televizní Kanál 5, který sehrál klíčovou úlohu při takzvané oranžové revoluci koncem roku 2004.

Za prozápadního prezidenta Viktora Juščenka byl Porošenko šéfem vlivné prezidentské Rady národní bezpečnosti obrany (RNBO), později byl poslancem, šéfem bankovní rady centrální banky a od října 2009 do března 2010 ministrem zahraničí. V roce 2012, tedy za vládnutí sesazeného proruského prezidenta Viktora Janukovyče, byl ministrem hospodářství. Prezidentské funkce se ujal 7. června 2014; v květnových předčasných volbách vyhrál hned v prvním kole. Porošenko je pátou hlavou ukrajinského státu od nabytí nezávislosti země po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe v pákistánském Kašmíru budí obavy z indického scénáře

Pákistánem spravovanou částí Kašmíru hýbou už dva měsíce největší nepokoje za dekády, které mají desítky obětí. Protestující žádají ekonomické a ústavní reformy včetně zrušení křesel pro uprchlíky, které podle nich posilují vliv Islámábádu. Úřady během místních voleb zablokovaly internet, zavedly zákaz vycházení a omezily zahraniční média. Kašmířané mají obavy z opakování indického scénáře, kdy Nové Dillí v roce 2019 s podporou masivní vojenské operace a represí integrovalo svou část Kašmíru.
před 32 mminutami

Stíhačky NATO sestřelily dron nad Lotyšskem, uvedla Riga

Stíhačky mise NATO sestřelily v pátek nad ránem dron, který pronikl do lotyšského vzdušného prostoru, oznámily tamní ozbrojené síly. Stroj sestřelily nad regionem Balvi na severovýchodě země, píše web LSM. Riga předtím vyhlásila vzdušný poplach pro několik oblastí na východě Lotyšska. Více informací zatím armáda ani spojenecká mise nesdělily. Finsko ve stejnou dobu omezilo leteckou a námořní dopravu ve východní části Finského zálivu.
před 1 hhodinou

Vedení Kennedyho centra chce navzdory soudu vrátit Trumpovo jméno do názvu

Vedení Kennedyho centra ve Washingtonu chce vrátit do názvu této významné kulturní instituce jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle agentur AP a Reuters to uvedla demokratická členka Sněmovny reprezentantů a správní rady centra Joyce Beattyová.
před 2 hhodinami

V Clactonu skončily doplňovací volby. Rozhodnou o Farageově návratu do britského parlamentu

V britském obvodu Clacton skončily doplňovací parlamentní volby, které rozhodnou o návratu šéfa Reform UK Nigela Farage do Dolní sněmovny. Oficiální volební účast dosáhla 44,37 procenta, tedy méně než při parlamentních volbách v roce 2024, píše web BBC. První částečné výsledky voleb se očekávají v brzkých ranních hodinách.
01:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony, dovoz z EU zatíží 15procentní sazba

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
před 4 hhodinami

Rusko zaútočilo na železnici nebo přístav Izmajil. Úřady hlásí mrtvé

Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na jihovýchodě Anglie vykolejil vlak, tři vagony se převrátily

Při vykolejení osobního vlaku na jihovýchodě Anglie byli ve čtvrtek odpoledne zraněni dva lidé těžce a devět lehce, píše web stanice Sky News s odvoláním na zdravotníky. Ve vlaku bylo v době nehody přibližně 150 lidí, všichni již byli evakuováni. Podle dřívějších informací byly tři vagony mimo koleje a převrácené. Na místě zasahovaly i tři helikoptéry.
před 9 hhodinami

Muniční továrnou v Itálii otřásl mohutný výbuch. Prokuratura má podezření na žhářství

Silná exploze ve čtvrtek otřásla muniční továrnou u italského města Colleferro pár desítek kilometrů od Říma, napsala s odvoláním na místní média agentura Reuters. Úřady zjišťují, zda jsou nějaké oběti, zatím žádné neoznámily. Exploze podle agentury ANSA nastala v oddělení lisování střelného prachu. Prokuratura incident vyšetřuje pro podezření ze žhářství.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.