Církevní školy se podle papeže musejí držet katolických doktrín

Washington/New York - Katolická církev ve Spojených státech by podle papeže Benedikta XVI. měla dál pečovat o vzdělávání mládeže a umožňovat kvalitní výuku dětem z chudých vrstev a přistěhovaleckých rodin. Církevní školy by si také měly zachovávat svůj katolický charakter a odolávat snahám o sekularizaci.

Ve Spojených státech se nyní debatuje o tom, jak silné má být církevní zaměření na katolických školách, které se v současné době potýkají s nadměrným množstvím nekatolických učitelů i studentů. Církevní dogmata jsou stále častěji konfrontována se snahami zakládat na katolických univerzitách spolky homosexuálních posluchačů či zvát k diskusím obránce práva žen na umělý potrat. K oběma tématům přitom katolická církev zaujímá striktně odmítavé stanovisko. 

Zastánci přísnějšího církevního charakteru k požadavku na jeho uvolnění
namítají, že po rozvolnění tradičních dogmat by se výuka na katolických
školách takřka nelišila od běžných veřejných škol. Učitelé by podle papeže měli hledat pravdu, kamkoli je pečlivá analýza důkazů vede. Dovolávání se principů akademických svobod ve jménu ospravedlnění pozic, které odporují víře a církevnímu učení, by vytvářelo překážky nebo se dokonce zpronevěřovalo identitě a poslání univerzity. 

Papež požádal členy řádů a kněze, aby neopouštěli školství, a naopak aby se více věnovali vzdělávání dětí v chudých oblastech. Jen v loňském roce bylo v centrech velkých amerických měst zrušeno nebo sloučeno přes 200 katolických škol. Důvodem vesměs je, že rodiče žáků nemají na školné. 

Odchody učitelů z církevních řad způsobují školám finanční potíže, protože místo nich musejí zaměstnávat laické učitele. Nedostatek peněz se pak projevuje v nespokojenosti těchto laiků s jejich platy. Někteří laičtí učitelé katolických škol v New Yorku vyhlásili na dnešek, kdy Benedikt XVI. navštíví jejich město, stávku za vyšší platy a výhodnější smluvní podmínky.

Benedikt XVI., který je od úterý na šestidenní návštěvě Spojených států, se ve čtvrtek setkal rovněž s představiteli amerických buddhistů, hinduistů, muslimů, židů a dalších náboženství. Vyjádřil přesvědčení, že všechna vyznání by měla společně bojovat za světový mír. Papež hovořil rovněž o potřebě chránit náboženské svobody a připomněl, že v některých zemích jsou náboženské menšiny předmětem diskriminace a předsudků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev a Oděsa hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 45 osob utrpělo zranění, 26 převezli záchranáři do nemocnic. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo dalších sedm lidí, zraněných je jedenáct osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřeli tři lidé.
03:05Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoJe v troskách, ale dokáží ho obnovit, říká Hladík o íránském jaderném programu

„Je to věc prestiže,“ vysvětluje ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík, proč je podle něj pro Írán zásadní jeho jaderný program, který je hlavní třecí plochou mezi Teheránem a Washingtonem. Podle Hladíka je aktuálně v troskách, ale země má schopnost ho obnovit. Jednání delegací Íránu a USA vnímá jako dobrý signál, absence dohody podle něj nicméně není překvapením. „Bez čínské podpory by ten íránský režim nemohl fungovat tak, jak funguje,“ podotkl také v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem, v němž se mluvilo i o situaci mezi Izraelem a Libanonem.
před 49 mminutami

Čeští krajané v Chile požádali Pavla o podporu změny zákona o státním občanství

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.
před 4 hhodinami

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 11 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 12 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 12 hhodinami
Načítání...