Církevní školy se podle papeže musejí držet katolických doktrín

Washington/New York - Katolická církev ve Spojených státech by podle papeže Benedikta XVI. měla dál pečovat o vzdělávání mládeže a umožňovat kvalitní výuku dětem z chudých vrstev a přistěhovaleckých rodin. Církevní školy by si také měly zachovávat svůj katolický charakter a odolávat snahám o sekularizaci.

Ve Spojených státech se nyní debatuje o tom, jak silné má být církevní zaměření na katolických školách, které se v současné době potýkají s nadměrným množstvím nekatolických učitelů i studentů. Církevní dogmata jsou stále častěji konfrontována se snahami zakládat na katolických univerzitách spolky homosexuálních posluchačů či zvát k diskusím obránce práva žen na umělý potrat. K oběma tématům přitom katolická církev zaujímá striktně odmítavé stanovisko. 

Zastánci přísnějšího církevního charakteru k požadavku na jeho uvolnění
namítají, že po rozvolnění tradičních dogmat by se výuka na katolických
školách takřka nelišila od běžných veřejných škol. Učitelé by podle papeže měli hledat pravdu, kamkoli je pečlivá analýza důkazů vede. Dovolávání se principů akademických svobod ve jménu ospravedlnění pozic, které odporují víře a církevnímu učení, by vytvářelo překážky nebo se dokonce zpronevěřovalo identitě a poslání univerzity. 

Papež požádal členy řádů a kněze, aby neopouštěli školství, a naopak aby se více věnovali vzdělávání dětí v chudých oblastech. Jen v loňském roce bylo v centrech velkých amerických měst zrušeno nebo sloučeno přes 200 katolických škol. Důvodem vesměs je, že rodiče žáků nemají na školné. 

Odchody učitelů z církevních řad způsobují školám finanční potíže, protože místo nich musejí zaměstnávat laické učitele. Nedostatek peněz se pak projevuje v nespokojenosti těchto laiků s jejich platy. Někteří laičtí učitelé katolických škol v New Yorku vyhlásili na dnešek, kdy Benedikt XVI. navštíví jejich město, stávku za vyšší platy a výhodnější smluvní podmínky.

Benedikt XVI., který je od úterý na šestidenní návštěvě Spojených států, se ve čtvrtek setkal rovněž s představiteli amerických buddhistů, hinduistů, muslimů, židů a dalších náboženství. Vyjádřil přesvědčení, že všechna vyznání by měla společně bojovat za světový mír. Papež hovořil rovněž o potřebě chránit náboženské svobody a připomněl, že v některých zemích jsou náboženské menšiny předmětem diskriminace a předsudků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 3 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 5 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 8 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 8 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 10 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...