Čína pomáhá Rusku přežít sankce. Dodává mu i technologie využitelné k vojenským účelům, jak vyplývá z celních záznamů. Obě země uzavřely partnerství bez limitů, ale jejich vztahy nebyly vždy harmonické a současné sbližování je záležitostí poslední dekády. Zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová se vypravila do čínsko-ruského pohraničí, aby zmapovala tamní sousedské vztahy.
Čínské město čeká na návrat Rusů. Daří se jen dovozu uhlí a dřeva
Horizont ČT24: Čínské město čeká na Rusy (zdroj: ČT24)
Mrazivý dálný sever Číny sousedí s ruským Přímořským krajem. Skoro každý obyvatel regionu umí pár slov rusky a místní se těší, že hosté z druhé strany se konečně vrátí a obchod pokvete. Dosud sem přijíždějí jen řidiči kamionů.
„Obyčejní Rusové ještě nepřišli, protože je ekonomická krize. Nemá pro ně smysl, aby k nám chodili, protože nemají peníze. Za co by nakupovali? Rubly nejsou,“ říká dělník Čang, obyvatel města Suej-fen-che.
K Rusům má pozitivní vztah a válka na Ukrajině ho nezměnila. „Válka mě znepokojuje. Byli bychom radši, kdyby nebyla. Je špatná pro každého. Škodí ekonomice a způsobuje různé problémy,“ říká.
Ruská tržnice je nyní uzavřena
Jako připomínka, že Čína je silná a velkého souseda se nebojí, stojí v centru obrazovka propagující armádu. Snaha zavděčit se ruskému vkusu je patrná všude – nápisy, matrjošky a veřejné záchodky ve stylu ruské architektury.
Suej-fen-che je na čínské poměry malé město; má jen sto tisíc obyvatel. Jako ovšem dodává Barbora Šámalová, nachází se zde důležitý železniční přechod na čínsko-ruské hranici a před covidem to bylo vzkvétající obchodní centrum. Je to také jediné město v Číně, kde byl už před deseti lety povolen rubl jako oficiální měna. Dlouhý covid ho zdrtil. Obchody jsou nyní pusté a ruská tržnice opuštěná.
„Nikdo tu teď není. Rusové nechodí sem, Číňané nejezdí tam. Takže je tu i méně zboží,“ říká další dělník. Jediné, co vzkvétá, je dovoz uhlí a dřeva z Ruska, které Čína kupuje za zvýhodněné ceny. Na železnici stojí dlouhé řady vagónů.
Maxim má málo zákazníků
Také nejlepší restaurace ve městě se jmenuje Maxim a nabízí ruskou kuchyni, ačkoliv majitelem je Číňan. I zde mají zákazníků málo. „(Rusové) spolupracují s Číňany. Je tady továrna, kde pracují, a nakupují u nás zboží,“ uvádí číšník v restauraci.
Manažerka vzpomíná, že restaurace vznikla už v roce 1996 a rubly začala přijímat hned, ještě než to vláda oficiálně povolila. „Rubl je teď hodně nestabilní, hodnota dost kolísá. Jeden den dostanete za 100 juanů tisíc rublů a další o 80 nebo 90 víc,“ vysvětluje manažerka restaurace Maxim Pcheng Siou-siou.
Navzdory prosperujícím vztahům obě země sledují sílu a vliv té druhé s obezřetností. Hranice měří 4300 kilometrů, ale osídlení mluví ve prospěch Číny. Zatímco Dálný východ tvoří zhruba třetinu ruského území, ale má jen šest milionů obyvatel, ve třech sousedních čínských provinciích žije 110 milionů lidí, doplnila Šámalová z města Suej-fen-che.