Bývalý britský premiér David Cameron je zodpovědný za chyby, které Libyi dovedly k nestabilitě a na pokraj občanské války. Uvádí to zpráva zahraničního výboru britského parlamentu. Deník The Guardian to hodnotí jako zničující kritiku Cameronovy intervence v Libyi v roce 2011.
Cameron má podle parlamentního výboru podíl na krizové situaci v Libyi
Intervence, na které se kromě Britů podíleli také Francouzi a Američané, se podle poslanců uskutečnila bez řádné zpravodajské analýzy. Ubírala se k neohlášené změně režimu a vyhnula se své morální odpovědnosti pomoci s obnovou země po pádu Muammara Kaddáfího. Kritika se shoduje s hodnocením amerického prezidenta Baracka Obamy, který podle listu označil intervenci za „přehlídku blbosti“ a odsoudil, že Británie a Francie po svržení Kaddáfího ztratily o Libyi zájem.
Podle zprávy intervence vyvolala politický a ekonomický kolaps, boje mezi milicemi a kmeny, humanitární a migrační krizi, rozsáhlé porušování lidských práv, rozptýlení zbraní Kaddáfího režimu po regionu a posílení IS v severní Africe. „Bývalý premiér Cameron svými rozhodnutími v národní bezpečnostní radě se stal zodpovědný za to, že se nepodařilo vypracovat promyšlenou strategii pro Libyi,“ citoval list ze zprávy.
Tehdejší premiér Cameron v osvobozeném Tripolisu v září 2011
Dokument připomíná, že prvotním cílem bylo ochránit civilisty ve městě Bengází a že to se podařilo za necelých 24 hodin. Omezená intervence k ochraně civilistů se podle něj změnila v oportunistickou politiku spočívající ve změně režimu vojenskými prostředky.
Ve zprávě se dále uvádí, že britská vláda zřejmě neprovedla podrobnou analýzu povahy povstání v Libyi a že možná nebyla schopna posoudit podstatu rebelie kvůli nekompletním zpravodajským informacím a nedostatečným znalostem institucionálního prostředí v zemi.
Kabinet podle dokumentu nevyhodnotil skutečnou hrozbu pro civilisty, kterou představoval Kaddáfího režim a nezaregistroval, že součástí povstání byly i extremistické síly. Jeho strategie tak byla založena na chybných předpokladech a neúplném pochopení důkazů. Autoři zprávy zjistili, že i plány Velké Británie na rekonstrukci země byly založeny na těch samých neúplných a nepřesných zpravodajských informacích, které vedly k počáteční vojenské intervenci.
Předseda výboru, konzervativní poslanec Crispin Blunt, kritizoval vládu, že nevyužila kontaktů s Kaddáfího synem Saifem, který studoval na London School of Economics, a také vztahu, jež měl ke Kaddáfímu expremiér Tony Blair. Ten se s diktátorem v roce 2004 sešel a „přivítal ho zpět v mezinárodním společenství“ poté, co Kaddáfí oznámil, že se Libye zřekla zbraní hromadného ničení.
Boje proti islamistům v Libyi
Cameron, který v pondělí odstoupil i jako poslanec, podle The Guardian odmítl před zahraničním výborem v této otázce vypovídat. V jednom ze svých vzácných vyjádření ke své největší zahraniční vojenské intervenci Libyjce obvinil, že nedokázali využít své šance vybudovat v zemi demokracii.
Zahraniční výbor, jehož členové patří většinou ke Cameronově Konzervativní straně, neměl přístup k vládním dokumentům. Své závěry opírá o výpovědi tehdejších vládních představitelů a dalších významných britských politických a vojenských představitelů a diplomatů, poznamenal The Guardian.
Libye je rozdělená a zemí zmítá chaos
Po svržení režimu dlouholetého diktátora Kaddáfího vznikla v Libyi postupně dvě mocenská centra. Hlavní město Tripolis a podstatný díl západní části země ovládla islamistická vláda a parlament, zatímco východ Libye se dostal pod kontrolu mezinárodně uznávané vlády podporované parlamentem se sídlem v Tobrúku. Kromě toho však v zemi působí různé islamistické skupiny, z nichž některé se hlásí k takzvanému Islámskému státu (IS).
Země se v současné době utápí v politickém a ekonomickém chaosu. Soupeřící frakce bojují o kontrolu nad klíčovými ropnými terminály a vláda v Tripolisu uznávaná OSN nemá celostátní podporu. Desítky tisíc uprchlíků ze zbytku Afriky vyrážejí z Libye na cestu do Evropy.
Spolupracovník ČT Kytka: Cameron se hájí, že šlo o mezinárodní intervenci (zdroj: ČT24)