Bývalý britský premiér David Cameron je zodpovědný za chyby, které Libyi dovedly k nestabilitě a na pokraj občanské války. Uvádí to zpráva zahraničního výboru britského parlamentu. Deník The Guardian to hodnotí jako zničující kritiku Cameronovy intervence v Libyi v roce 2011.
Intervence, na které se kromě Britů podíleli také Francouzi a Američané, se podle poslanců uskutečnila bez řádné zpravodajské analýzy. Ubírala se k neohlášené změně režimu a vyhnula se své morální odpovědnosti pomoci s obnovou země po pádu Muammara Kaddáfího. Kritika se shoduje s hodnocením amerického prezidenta Baracka Obamy, který podle listu označil intervenci za „přehlídku blbosti“ a odsoudil, že Británie a Francie po svržení Kaddáfího ztratily o Libyi zájem.
Podle zprávy intervence vyvolala politický a ekonomický kolaps, boje mezi milicemi a kmeny, humanitární a migrační krizi, rozsáhlé porušování lidských práv, rozptýlení zbraní Kaddáfího režimu po regionu a posílení IS v severní Africe. „Bývalý premiér Cameron svými rozhodnutími v národní bezpečnostní radě se stal zodpovědný za to, že se nepodařilo vypracovat promyšlenou strategii pro Libyi,“ citoval list ze zprávy.
Dokument připomíná, že prvotním cílem bylo ochránit civilisty ve městě Bengází a že to se podařilo za necelých 24 hodin. Omezená intervence k ochraně civilistů se podle něj změnila v oportunistickou politiku spočívající ve změně režimu vojenskými prostředky.
Ve zprávě se dále uvádí, že britská vláda zřejmě neprovedla podrobnou analýzu povahy povstání v Libyi a že možná nebyla schopna posoudit podstatu rebelie kvůli nekompletním zpravodajským informacím a nedostatečným znalostem institucionálního prostředí v zemi.
Kabinet podle dokumentu nevyhodnotil skutečnou hrozbu pro civilisty, kterou představoval Kaddáfího režim a nezaregistroval, že součástí povstání byly i extremistické síly. Jeho strategie tak byla založena na chybných předpokladech a neúplném pochopení důkazů. Autoři zprávy zjistili, že i plány Velké Británie na rekonstrukci země byly založeny na těch samých neúplných a nepřesných zpravodajských informacích, které vedly k počáteční vojenské intervenci.
Předseda výboru, konzervativní poslanec Crispin Blunt, kritizoval vládu, že nevyužila kontaktů s Kaddáfího synem Saifem, který studoval na London School of Economics, a také vztahu, jež měl ke Kaddáfímu expremiér Tony Blair. Ten se s diktátorem v roce 2004 sešel a „přivítal ho zpět v mezinárodním společenství“ poté, co Kaddáfí oznámil, že se Libye zřekla zbraní hromadného ničení.
Cameron, který v pondělí odstoupil i jako poslanec, podle The Guardian odmítl před zahraničním výborem v této otázce vypovídat. V jednom ze svých vzácných vyjádření ke své největší zahraniční vojenské intervenci Libyjce obvinil, že nedokázali využít své šance vybudovat v zemi demokracii.
Zahraniční výbor, jehož členové patří většinou ke Cameronově Konzervativní straně, neměl přístup k vládním dokumentům. Své závěry opírá o výpovědi tehdejších vládních představitelů a dalších významných britských politických a vojenských představitelů a diplomatů, poznamenal The Guardian.
Libye je rozdělená a zemí zmítá chaos
Po svržení režimu dlouholetého diktátora Kaddáfího vznikla v Libyi postupně dvě mocenská centra. Hlavní město Tripolis a podstatný díl západní části země ovládla islamistická vláda a parlament, zatímco východ Libye se dostal pod kontrolu mezinárodně uznávané vlády podporované parlamentem se sídlem v Tobrúku. Kromě toho však v zemi působí různé islamistické skupiny, z nichž některé se hlásí k takzvanému Islámskému státu (IS).
Země se v současné době utápí v politickém a ekonomickém chaosu. Soupeřící frakce bojují o kontrolu nad klíčovými ropnými terminály a vláda v Tripolisu uznávaná OSN nemá celostátní podporu. Desítky tisíc uprchlíků ze zbytku Afriky vyrážejí z Libye na cestu do Evropy.
