Západoevropští politici po pařížských atentátech řeší, jak naložit s problematickými mešitami. Německý vicekancléř Sigmar Gabriel tento měsíc prohlásil, že Saúdská Arábie musí přestat platit v Evropě ty, z nichž imámové šíří radikální islám. Polemika propukla i v Belgii, a to dokonce u největší mešity v zemi, u bruselské Velké mešity.
Bruselská Velká mešita pod palbou kritiky. Šíří myšlenky radikálního islámu?
Bruselská Velká mešita stojí symbolicky v parku, co oslavuje nezávislost Belgie, a nachází se jen pár desítek metrů od sídla Evropské komise a Evropské rady, kam se sjíždí lídři osmadvacítky. Jenže teď se dostala pod palbu kritiky. Zvláště od Yamily Idrissiové, belgické poslankyně marockého původu, která zasedá ve vlámském parlamentu.
„Kdo financuje Velkou mešitu? Je kolem toho hodně tajemství. Samozřejmě Saúdská Arábie, ale taky banky, u nichž se můžete ptát, jestli nemají napojení na teroristické skupiny v Sýrii,“ míní Idrissiová, podle níž se jedná o zásadní otázku bezprostředně se dotýkající bezpečnosti belgické společnosti.
Imám mešity: V žádném případě tu nešíříme džihádismus
Bruselská mešita veškeré výtky popírá. Její imám, Mohamed Galaje Ndiaje, říká, že jde o neopodstatněnou kritiku. „Naše centrum není financované Saúdskou Arábií, ale Ligou světového islámu, kterou tvoří více muslimských zemí. Kázání jsou v arabštině a francouzštině. Nešíříme tu wahhábismus ani saláfimus. V žádném případě ani džihádismus, kdy lidé nenávidí Západ.“
Je to otázka, jakou společnost chceme. Chceme společnost, kdy děláme dohody se zeměmi, jež lidem sekají hlavu ne kvůli terorismu, ale proto, že mají jiné názory a že jsou básníci, ženy nebo gayové?
Corinne Torrekensová, odbornice na islám ze Svobodné univerzity Brusel, je odlišného názoru. „Velká mešita v Belgii zosobňuje saláfismus. Takový, jaký můžeme vidět v Saúdské Arábii. Například k otázkám jako je sex před svatbou nebo homosexualita,“ podotýká Torrekensová. Proto by podle ní měly úřady podpořit veřejně a penězi jiné projekty a vize islámu.
Jiní experti zdůrazňují, že z nejstarší bruselské mešity nikdo neodešel bojovat za teroristy do Sýrie. Před třemi lety ale úřady vyhostily jejího ředitele Chalída Alabrího, který měl podle belgických médií přezdívku „pan Dogmatický“. Vysloužil si ji za protiizraelské a v dalších ohledech radikální názory ve svých kázáních, jež při pátečních modlitbách živě přenášelo i bruselské rádio pro arabskou menšinu.
„Byl vyzván, aby se vrátil domů. Poté sem přišel nový ředitel, který je známý svou umírněností a svou otevřeností. To je vše, co vám mohu říct,“ konstatuje Ndiaje.
Za zřízením mešity stojí smlouva se Saúdskou Arábií (zdroj: ČT24)
Poslankyně žádá zrušení dohody se Saúdskou Arábií
Byl to oblíbený belgický král Badouin, kdo dal v 60. letech Velkou mešitu Saúdům na starost. Jenže za půl století se Belgie stala jednou z nejliberálnějších zemí světa, kde jsou legální potraty, eutanázie, sňatky osob stejného pohlaví a platí tu třeba i ženské kvóty ve vedení firem.
„Je tu smlouva se Saúdskou Arábií, která stojí za zřízením mešity. Jsou to otázky, které se týkají států, takže my jako imámové, odpovědní za mešitu, preferujeme na toto téma nevystupovat,“ vyjadřuje se Ndiaje.
„Belgická vláda by měla jít příkladem a zrušit tu dohodu. Lidé se chtějí dozvědět o islámu. Ale dělejme to moderně. Je tu tolik myslitelů v Evropě, v Belgii, dejme jim prostor v této mešitě,“ navrhuje Idrissiová.
Belgii se ovšem z finančního hlediska dobré vztahy se Saúdy vyplácí. Například jen loni vyvezla do Rijádu rekordní zbrojní dodávky v přepočtu za skoro 11 miliard korun. Saúdové řídí podobnou mešitu jako v Bruselu i v Ženevě, Římě, Londýně a Madridu. Pokud by Belgie nakonec ukončila saúdskoarabský vliv v té bruselské, mohlo by to být historické rozhodnutí.