Asi 150 bezdomovců v Madridu už déle než tři měsíce stanuje na prostranství mezi budovou magistrátu a muzeem výtvarného umění Prado, které je populárním turistickým cílem. Lidé bez domova se tak dožadují dostupného bydlení a chtějí úřadům vzkázat, že nejsou neviditelní. Protest je připomínkou zničujících dopadů finanční krize z let 2008 až 2013. Střechu nad hlavou momentálně nemá víc než 33 tisíc Španělů.
Bezdomovci si ustlali před muzeem Prado, madridská radnice považuje většinu z nich za aktivisty
Horizont ČT24: Desítky španělských bezdomovců nocují už měsíce v centru Madridu (zdroj: ČT24)
V roce 2013 bylo ve Španělsku bez práce sedmadvacet procent obyvatel, tedy víc než pět milionů lidí, a před úřady práce se tvořily nekonečné fronty. V době nejhlubší krize muselo každý den opustit své domovy 500 rodin. O střechu nad hlavou tehdy přišel i Miguel Carreara.
„Nemám svůj vlastní domov už osm let. Za tu dobu jsem měl občas pronájem nebo žil na ulici,“ říká Carrera, který je současně mluvčím improvizovaného tábora. „Nechceme, aby musel kdokoliv zůstat na ulici, protože je to porušení základních práv v naší ústavě. Nejsme neviditelní. Nechceme strávit další zimu na ulici,“ dodal.
Magistrát mluví o aktivistech, bezdomovců je prý mezi nimi zlomek
Madridský konzervativní starosta José Luis Martínez-Almeida ale hnutí kritizuje. Veřejný prostor podle něj nemůže být nelegálně okupován kvůli protestu.
Jeho náměstek médiím řekl, že se pracovníci magistrátu s obyvateli tábora sešli a došli k závěru, že pouze dvanáct z nich jsou skutečně bezdomovci. Zbytek protestujících jsou podle něj aktivisté. Oněm dvanácti lidem bez domova slíbil zajistit ubytování.
Mluvčí Carrera ale tvrzení magistrátu odmítá a obviňuje ho z šíření nepravdivých informací. Tvrdí, že bez domova je v táboře každý. „Toto není tábor aktivistů, tohle je jediný způsob bydlení, který máme,“ uvedl.
„V naší domácnosti jsme čtyři, všichni jsme plnoletí a nikdo z nás nemá práci. Moje žena i já jsme na podpoře. Musíme splácet hypotéku a to nás naprosto ovládá. Nemáme žádnou perspektivu,“ přiblížil svůj příběh jeden z členů tábora Angel Crespo.
Před čtyřmi lety vláda lidovců premiéra Mariana Rajoye přijala ambiciózní strategický plán, podle kterého se měl počet bezdomovců snížit do roku 2020 na 18 tisíc. Doteď ale ve Španělsku žije víc než 33 tisíc lidí na ulici. V zemi navíc panuje politická nejistota. Poté, co socialistická vláda Pedra Sáncheze nezískala důvěru parlamentu, hrozí, že Španělé opět půjdou k předčasným volbám.