Informace o spolupráci Turecka s islamisty nejsou důvodem zpochybnění turecko-unijní migrační dohody, uvedl Berlín, který má Ankaru stále za důležitého partnera v boji proti Islámskému státu (IS). V úterý se dostal na veřejnost obsah tajného vládního dokumentu, který popisuje spolupráci Turecka s egyptským Muslimským bratrstvem, palestinským Hamasem nebo islamistickými skupinami v Sýrii.
Ankara léta vědomě spolupracuje s islamistickými a teroristickými organizacemi na Blízkém východě a prezident Recep Tayyip Erdogan tuto činnost navíc aktivně podporuje, uvedlo německé ministerstvo vnitra v reakci na dotaz parlamentní frakce Levice.
Informace měly dodat ministerstvu německé tajné služby. Jde o první oficiální prohlášení týkající se přímých vazeb mezi Ankarou a islamisty. Resort ho zřejmě předem nekonzultoval s diplomacií, což je neobvyklé. Obsah zprávy zveřejnila veřejnoprávní televize ARD. Turecké ministerstvo zahraničí už Němce ostře kritizovalo a pohrozilo Berlínu soudem, sdělil publicista Pavel Brod.
Němci nyní Turky potřebují
Berlín ani Brusel přesto nemají zájem dohodu s Tureckem měnit, oznámil přitom ve středu mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Oba státy mají totiž společný zájem v otázce migrace a potírání pašeráků lidí spolupracovat. Ankara je navíc důležitým partnerem i v dalších otázkách. „Turecko je z našeho pohledu partnerem v boji proti IS,“ poznamenal také Seibert.
Migrační dohoda Ankary s osmadvacítkou z letošního jara přispěla k výraznému snížení počtu běženců, kteří z Turecka odcházejí do Řecka a dále do zemí Unie.
V posledních týdnech se ale počet lidí připlouvajících na řecké ostrovy opět skoro zdvojnásobil, varuje organizace Save the Children. Podle ní jde zřejmě o důsledek toho, že Ankara polevila ve sledování pašeráků kvůli neochotě Unie dát Turkům bezvízový styk po nezdařeném vojenském puči.
- Letos už dorazilo do Evropy 275 tisíc migrantů – drtivá většina z nich po moři. Jen do Řecka přijelo 161 599 lidí, 101 485 se jich dostalo do Itálie ze severní Afriky.
- Zdroj: Mezinárodní organizace pro migraci
Konkrétní obsah vyjádření ministerstva vnitra nechtěl Seibert komentovat s tím, že je utajené. Uvedl ale, že například vztah Ankary s Hamasem, který Německo v minulosti problematizovalo, není novinkou.
„Slýchali jsme to z jiných zdrojů po mnoho let, samozřejmě také ze strany Izraele. Odpovídá to všeobecnému trendu politiky nynějšího prezidenta Erdogana, totiž měnit Turecko v částečně islamizovanou společnost,“ podotkl publicista Pavel Brod.
Kabinet kancléřky Merkelové čelí kritice
Na koaliční vládu navíc tlačí opozice. Předseda Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner požaduje po kancléřce Angele Merkelové vysvětlení postoje německé vlády k Turecku.
S Ankarou podle něj není možné dále vyjednávat o přistoupení k EU, když podporuje organizace zaměřené na zničení evropských hodnot. Příliš měkké chování vůči Erdoganovi vyčítá vládě také Levice. „Takováto závažná kritika musí být konečně vyslovena veřejně, a nikoli jen v utajovaných dokumentech,“ řekl poslanec Spolkového sněmu za stranu Zelených Omid Nouripour.
O „závažném obvinění“ mluví i koaliční strana SPD, která varovala před zhoršením vztahů s Ankarou. Ty jsou napjaté poté, co německý Spolkový sněm označil začátkem června masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Poslanci při projednávání rezoluce zdůraznili, že nechtějí obviňovat současnou vládu Turecka, které je nástupnickým státem Osmanské říše. Turecký prezident ale varoval, že rozhodnutí Bundestagu bude mít vážné dopady na vztahy obou zemí.
Trestnímu stíhání za urážku turecké hlavy státu navíc čelí německý satirik Jan Böhmermann. Ten na konci března ve veřejnoprávní televizi ZDF přednesl báseň, která obsahovala řadu vulgarismů a líčila Erdogana jako člověka, který porušuje lidská práva, má „sexuální styk s kozami a sleduje dětské porno, zatímco kope do zadku Kurdy“. Německý komik básní reagoval mimo jiné na případy porušování svobody slova a tisku v Turecku.
