Ženeva – Z vůdkyně barmské opozice Su Ťij se stala mezinárodní celebrita, která svou cestou po Evropě chce demonstrovat nový začátek své politické kariéry. Své příznivce má bývalá disidentka také v rodné zemi, kde její strana má především morální hodnotu. V čele země se ale drží Strana svazové solidarity a rozvoje, která má v současné době pod kontrolou politiku i ekonomiku země. Ze Su Ťij vytvořila téměř elitní opozici, aby poukázala na demokratizaci Barmy. Odborníci ale demokracii v Barmě v nejbližších letech neočekávají. Většina sice připouští jisté liberalizační změny, ale jedním dechem připomíná, že barmský režim má svoji pozici hluboce zakořeněnou.
Barmský režim vytvořil ze Su Ťij elitní opozici
Su Ťij je díky svým postojům mezinárodní celebritou a současná cesta po Evropě může být považována za start do jejího nového politického života. Přestože strana Su ťij má v barmském parlamentu jen 6 procent křesel, jedná se o politický kapitál, který je možné využít do budoucnosti v dalším volebním procesu. „Její strana není silná, ale má velkou morální hodnotu,“ potvrzuje odborník na jihovýchodní Asii Miroslav Nožina.
Změna v Barmě bude ještě dlouhý proces
Podle Nožiny v Barmě dochází k určitým liberalizačním krokům. „Rozhodně bych to ale nenazýval demokratizací země,“ dodal. Zároveň připomíná, že transformovaný vojensko-politický blok, který je u moci, umožňuje liberalizační kroky, nicméně předtím si velmi dobře zajistil své pozice. „V současné době naprosto jednoznačně ovládá ekonomiku i politiku,“ dodal.
I přesto se snaží Barmský režim ukázat, že alespoň na venek v zemi tají ledy. „Barmský režim se snaží ze Su Ťij a jejího okruhu vytvořit elitní opozici,“ dodal. Barma, která má velký zájem na investicích a diverzifikaci svého hospodářství, hledá v současné době nezávislou pozici. Je pravděpodobné, že bude lavírovat mezi vlivem Ruska a Číny a svou pozornost obrátí i na Západ. „Bude se snažit také o spolupráci se zeměmi jihovýchodní Asie i Evropské unie a Spojených států,“ uvedl Nožina.
Su Ťij dnes přednese projev na konferenci Mezinárodní organizace práce (MOP) v Ženevě. Hlavní představitelka barmské opozice tak učiní při příležitosti své historické návštěvy Evropy, během níž do 30. června navštíví Švýcarsko, Norsko, Británii, Irsko a Francii. V Oslu pak dodatečně převezme Nobelovu cenu míru z roku 1991. Po propuštění z domácí internace v listopadu 2010 Su Ťij zdůraznila, že chce dál usilovat o navázání dialogu s barmským vojenským režimem a dosáhnout „národního usmíření“. Přiklonila se rovněž k pozastavení většiny sankcí, které západní vlády v minulosti uvrhly na barmský režim, mimo jiné kvůli útlaku opozice a svobodného tisku.