Rangún - Nízká účast a neregulérnosti poznamenaly parlamentní volby, které se v Barmě dnes konaly poprvé po 20 letech. Podle mnohých názorů si hlasováním chtěla vládnoucí vojenská junta dodatečně legitimizovat moc, kterou v zemi udržuje bezmála 50 let. Volby už také sklidily první kritiku západních politiků.
Barmské volby poznamenala nízká účast
Mnozí voliči nešli k volebním urnám kvůli pochybám, že by na nich mohli něco změnit. V největším městě Rangúnu lidé raději odpočívali pod pagodami, v obci Haka u hranic s Indií a Bangladéšem šla většina obyvatel do kostela, místo aby volila. „Usínáme tady,“ řekl údajně člen komise v jedné z volebních místností před jejich uzavřením. Barmská televize o volbách informovala jen zveřejněním záběru, jak šel volit vůdce režimu Than Šwei.
Hague: Výsledkem bude návrat k brutálnímu režimu
Americký prezident Barack Obama dnes volby označil za „všechno, jen ne svobodné a spravedlivé“, téměř shodně je charakterizoval francouzský šéf diplomacie Bernard Kouchner. Ten vyzval juntu, aby začala vážně jednat s opozicí. Podobný názor vyslovil také britský ministr zahraničí William Hague, podle kterého jejich výsledkem bude jen návrat k moci brutálního režimu, který vyraboval národní zdroje a hromadně porušoval lidská práva.
Barmánci ve volbách rozhodovali o 1 158 poslaneckých mandátech v jednom svazovém parlamentu a 14 regionálních shromážděních. V každém z nich již je čtvrtina míst vyhrazena armádě. Jakékoli z vládou podporovaných stran stačí získat jen 26 procent zbývajících křesel, aby v zákonodárném sboru získala navrch.
AP: Je téměř jisté, že USDP vyjde z voleb jako vítěz. Junta vyhlásila výjimečný stav
Junta uvedla, že výsledky budou zveřejněny „včas“, nic dalšího o jejich publikaci ale není jasné. Podle AP je však téměř jisté, že Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP), hlavní politická strana junty, vyjde z hlasování jako vítěz. Exilový magazín uvedl, že vojenská junta vyhlásila na příštích 90 dní výjimečný stav, čímž ještě zkomplikovala možnost protestů proti volbám.
Hlavní opoziční síla, Národní liga pro demokracii (NLD) vězněné disidentky Do Aun Schan Su Ťij, se voleb nezúčastnila, protože podle nového volebního zákona musela skončit svou činnost. Povolení k účasti ve volbách nicméně dostala strana, kterou založili bývalí členové NLD. Organizace se tak připojila k 37 dalším nově vzniklým stranám a pěti již existujícím skupinám. Poslední volby v roce 1990 vyhrála s výrazným náskokem Su Ťijina NLD, ale junta jí odmítla předat moc. Politička nakonec z posledních dvou desítek let 15 strávila v internaci. Sama disidentka kandidovat nemohla.
Zahraniční novináři nemohli být přítomni. Zakázala to junta
„Nebudu volit, protože u toho není NLD,“ řekla podle agentury DPA dnes ráno asi pětatřicetiletá žena v hlavním městě Rangúnu. Junta prý slíbila „demokracii s pevnou disciplínou“. „To znamená, že bude mít elektřinu, vodu a svobodu projevu,“ míní další volič. Podle agentury DPA volby provázely drobné střety se skupinami menšinových povstaleckých skupin v některých pohraničních oblastech. Přitom byl zatčen japonský fotograf, který do Barmy přicestoval ilegálně. Režim již dříve zakázal zahraničním novinářům a pozorovatelům přijet do Barmy kvůli volbám.
Volební místnosti v Rangúnu téměř zely prázdnotou. Před nimi hlídkovali ozbrojení policisté a v ulicích konvoje vojenských aut. Internet fungoval omezeně kvůli opakovaným výpadkům, z nichž je podezírána junta. Na některých místech v Rangúnu nešla elektřina.
Britští, francouzští, němečtí, italští a američtí diplomaté v Rangúnu podle AP odmítli pozvánku účastnit se dnes „průzkumných cest“ kvůli pravidlům, která se na tuto akci vztahovala. „Už příliš dlouho je barmskému lidu upíráno právo rozhodovat o vlastním osudu,“ prohlásil dnes Obama. Vojenský režim je u moci bezmála 50 let. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová dnes během návštěvy Austrálie řekla, že volby znovu ukazují zneužívání ze strany junty, a označila je za signál „zoufalých“ podmínek v tomto represivním státě. V proslovu australským vysokoškolským studentům však vyjádřila naději, že z voleb mohou vzejít noví lídři, kteří by mohli změnit dosavadní směřování země.