New York – Americké úřady mohou využívat různé záznamy i o těch lidech, kteří nejsou z ničeho podezřelí. Upozornil na to deník The Wall Street Journal s tím, že vláda získala od března výraznější pravomoci pro sledování obyvatel USA kvůli boji proti terorismu. Dříve mohly úřady shromažďovat informace pouze o jednotlivcích podezřelých z nezákonných aktivit anebo majících vazby na vyšetřované osoby.
Vládní agentura Národní protiteroristické středisko (NCTC) může prohledávat záznamy, jako jsou údaje o letech, zaměstnancích kasin či Američanech hostících zahraniční studenty. Data sloužící například k analýze podezřelého chování může uchovávat až pět let, což bylo dříve zakázané. Vláda také může údaje o amerických občanech poskytovat zahraničním partnerům. Pracovníci agentury pro boj s terorismem uvádějí, že budou s údaji zacházet obezřetně. Pravidla podle nich obsahují dostatečné kontrolní mechanismy, které zabrání zneužívání nových pravomocí.
Administrativa prezidenta Baracka Obamy opatření projednala v tichosti, The Wall Street Journal informace o něm získal díky zákonu o svobodném přístupu k informacím. V minulosti podobné návrhy vyvolávaly ve Spojených státech bouřlivé diskuse o ochraně soukromí i o tom, kam až vláda může zajít v boji proti terorismu.
Kongres v minulosti výslovně americkým úřadům zvláštním zákonem z roku 1974 zakázal procházet vládními databázemi dle libosti. Zákon ale zároveň umožňuje poměrně snadno žádat o výjimky, které v naprosté většině případů nikdo nezpochybňuje. Po teroristických útocích z 11. září 2001 Spojené státy opakovaně posilovaly pravomoci úřadů pro sledování obyvatel. Nejznámějším opatřením je zákon známý jako Patriot Act, vydaný prezidentem Georgem Bushem krátce po útocích. Umožnil bezpečnostním službám poprvé v historii odposlouchávat telefonické hovory řadových občanů či sledovat elektronickou poštu mezi lidmi v USA a v zahraničí, aniž k tomu dal svolení soud. Kongres platnost zákonu pravidelně prodlužuje.
