Dublin - Britská královna Alžběta II. dnes v Dublinu uznala „smutné a politováníhodné“ problémy v historii vztahů s Irskem. Její projev na státní večeři následuje po odpolední návštěvě stadionu Croke Park, který je pro Iry významným symbolem boje za svobodu. Obě příležitosti jsou vyvrcholením královniny historické cesty, která potvrzuje usmíření mezi Británií a její někdejší kolonií.
Alžběta II. se přímo neomluvila za křivdy, které Irové utrpěli za britské vlády. „Všem, kdo trpěli v důsledku naší neklidné minulosti, věnuji upřímné myšlenky a hluboký soucit,“ prohlásila nicméně. „Při pohledu zpět všichni vidíme věci, které bychom bývali chtěli, aby se udělaly jinak nebo vůbec ne,“ dodala.
Podle britského listu The Daily Telegraph je proslov na večeři, kterou uspořádala irská prezidentka Mary McAleeseová, jedním z nejdůležitějších projevů královniny takřka šedesátileté vlády.
Alžběta svůj projev na dublinském hradě zahájila přivítáním v galštině „prezidentko a přátelé“, což se setkalo se vřelým potleskem. Rovněž chválila snahu prezidentky McAleesové a všech ostatních, kteří se podílejí na britsko-irském „mírovém procesu“.
Britská královna Alžběta II.
„Je smutnou a politováníhodnou skutečností, že během historie naše ostrovy zažily víc než přiměřený podíl bolesti, nepokojů a ztrát.“
Královna nepřímo připomněla smrt svého bratrance lorda Mountbattena v roce 1979, když uvedla, že „tyto události se dotkly nás všech, mnohých z nás osobně, a jsou bolestivým dědictvím“. „Nikdy nemůžeme zapomenout na ty, kdo byli zabiti nebo zraněni a na jejich rodiny,“ prohlásila královna. Současně zdůraznila „sílu nynějších vazeb mezi vládami a národy obou našich zemí“.
Večeře v irském prezidentském paláci se zúčastnil vedle představitelů irské vlády také britský premiér David Cameron, severoirský první ministr, protestant Peter Robinson či irský básník a nositel Nobelovy ceny Seamus Heaney. Královnině proslovu předcházel u prezidentského paláce hlučný protest asi 300 lidí, kteří házeli kamení po policistech a vykřikovali protibritské slogany.
Krvavé britsko-irské vztahy
Pro Irsko byly vztahy s Británií dlouho traumatizující a britská koruna byla až do získání nezávislosti v roce 1921 symbolem krvavých represí. Poté vztahy zatěžovaly nepokoje v britském Severním Irsku, kde zahynulo za 30 let na 3500 lidí. Irští republikáni podnikali pumové útoky také na britské půdě a v roce 1979 usmrtili královnina bratrance, lorda Mountbattena. Na druhou stranu miliony Irů žijí nebo žily v Británii a obě země jsou kulturně a ekonomicky provázané.
Ještě před večeří britská královna navštívila dublinský stadion Croke Park, kde britští vojáci postříleli v neděli 21. listopadu 1920 při zápase 14 civilistů. Střelba následovala den poté, co irští povstalci na rozkaz jejich vůdce Michaela Collinse pozabíjeli 14 britských špionů v Dublinu. Celou návštěvu, která má obecně velkou podporu irské veřejnosti, provázejí bezprecedentní bezpečnostní opatření. Královská kolona projíždí po Dublinu prakticky liduprázdnými ulicemi.
Alžběta II. je prvním britským monarchou na návštěvě samostatného Irska od jeho odtržení od Británie před 90 lety. Dřívější návštěvě bránil konflikt v Severním Irsku, který z největší části uzavřela mírová dohoda na Velký pátek v roce 1998.
