Každý občas potřebuje vyléčit nemocnou duši – třeba když se v práci nebo osobním životě nedaří nebo jste jen unaveni běžným životem. Věřte, nebo nevěřte, právě tohle umí nabídnout Litomyšl se svým náměstím s podloubím, se spoustou tajemných průchodů, romantických zákoutí a hospůdek ve starých sklepeních s gotickým loubením. Pojďte se ztratit v Litomyšli – městě hudby, městě Bedřicha Smetany, Boženy Němcové a Aloise Jiráska - městě, kde i obyčejný plot musí být uměním.
Když jsem poprvé slyšela o tom, že Litomyšl se má stát lázeňským městem - ne proto, že by oplývala lázeňskými prameny, ale protože tu ze země sálá kouzlo ducha, musím přiznat, že jsem se upřímně pobavila. Fakt dobrý marketingový tah, říkala jsem si z notnou dávkou ironie. Pak jsem se ale se svým průvodcem toulala tímhle městem slavných osobnotí a zjistila, že na těch lázních ducha možná přeci jen něco bude.
Že je litomyšlský zámek na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, ví asi každý. Už málokdo ale ví, že se tisíce psaníček na zdech zámku a lunetová výzdoba na římse zachovaly hlavně díky rekonstrukci, kterou provedli komunistickému režimu nepohodlní a do Litomyšle tak trochu odložní umělci jako Olbram Zoubek, Stanislav Podhrázský, Václav Boštík a jiní.
- Zámek Litomyšl autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24
- Litomyšlský zámek zdobí tisíce psaníček autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24
Není divu, že se dnes při pohledu na zámek tají dech - o to víc, když se ještě dozvíte, že každé psaníčko zdobí jiný motiv. Zámek působí na české poměry až neobvykle vzdušným dojmem. Není divu - pán litomyšlského panství Vratislav z Pernštejna ho nechal postavit pro svoji španělskou manželku Marii Manrique de Lara z rodu Mendozů a výstavbu svěřil italským mistrům. Odvrácenou stránkou vzdušné renesance je však to, že na otevřených arkádách v druhém patře zámku to někdy až nepříjemně fouká.
V Klášterních zahradách se snoubí historie s modernou
Jen krok od zámku se rozprostírají Klášterní zahrady, které jsou neméně malebné a jsou také ideální místem k odpočinku. Prostor dnešních Klášterních zahrad patří historicky k proboštskému chrámu Povýšení sv. Kříže, piaristickému klášteru s kostelem Nalezení svatého Kříže a k Augustově tiskárně. Zahrady měly v minulosti renesanční i barokní podobu a dnes si v nich své místo našlo i moderní umění. Majestnátní místo přímo v těsné blízkosti kláštera zde zaujímá plastika Jasana Zoubka s názvem Šik. V centru zahrad se pak nachází bazén s mlhovištěm a sousoší, které městu daroval sochař Olbram Zoubek.
- Klášter a klášterní zahrady autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24
- Klášterní zahrady jsou oblíbeným místem odpočinku. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24
Dnes jsou zahrady hojně využívány a zvláště na jaře působí romantickým i honosným dojmem. V minulosti tomu ale zdelaka ne vždy tak bylo. Po odchodu priaristů z Litomyšle v roce 1948 zahrady spustly a nebyly přístupné. Obnovit se je podařilo až začátkem nového tisíciletí. Zahrady jsou obehnány starými i nově postavenými opukovými zdmi, které částečně nahrazují původního městského opevnění.
Tajemné dvorky a zákoutí
Litomyšl je vůbec plná tajemných, romantických i strašidelných zákoutí. Najdete tu spoustu restaurací, které využívají prastaré dvorky původně gotických domů nebo i jejich sklepení. Za zmínku určitě stojí kryté schodiště - tzv. fortna. I když úzká myší díra s klenutým stropem působí poněkud děsivým dojmem, jejím nesporným kladem je to, že se díky ní rychle dostanete od zámku do dolního města. Ústí nedaleko Toulovcova (Špitálského) náměstí, které je pravděpodobně nejstarším osídleným místem Litomyšle.
- Litomyšl - zdobná i selská autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3526/352588.jpg
- Litomyšl autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3526/352586.jpg
- Litomyšl - město prastarých domů a tajemných zákoutí autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3526/352575.jpg
- Bratrská tiskárna autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3526/352574.jpg
Samo Toulovcovo náměstí je dalším zajímavým a tak trochu tajemným místem Litomyšle. Označení Špitálské, jak se někdy tomuto náměstí říká, připomíná, že na něm od 15. století stál špitál - útulek pro zchudlé a staré měšťany. Nadaci, díky které mohl špitál existovat, založil litomyšlský měšťan Vavřinec Toulovec. Ten samý Toulovec, který byl podle některých pověstí loupeživým rytířem, jenž pamatoval na chudé. Jeho družina loupežníků se údajně ukrývala v nedalekých skalních jeskyních a slujích dodnes zvaných Toulovcovy maštale.
Á propos „duch“ rytíře vás rád známou i neznámou Litomyšlí a jejími tajemnými zákoutími provede. Vezměte si ovšem s sebou dobré boty, prohlídky jsou opravdu vyčerpávající, o to více ale zajímavé. Více informací o nich najdete na webových stránkách rytíře Toulovce.
- Špitál na Toulovcově náměstí autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24
- Klášterní zahrady autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24
Litomyšl - město slavných
Litomyšl má nejspíš většina lidí nerozlučně spojenou s hudebním skladatelem Bedřichem Smetanou. Dodnes se tu koná hudební festival nazvaný po tomto slavném rodákovi ze zámeckého pivovaru - Smetanova Litomyšl. Slavných, kteří se v Litomyšli narodili nebo tu alespoň prožili část svého života, je ovšem mnohem více. V Litomyšli vznikla některá díla Boženy Němcové, svou Filozofskou historii tu napsal Alois Jirásek. V jednom z domů na Toulovcově náměstí na sklonku svého života bydlela i autorka slavné kuchařky Magdaléna Dobromila Rettigová. A opomenout bychom neměli ani Josefa Váchala, grafika, malíře sochaře a v neposlední řadě básníka a spisovatele. Váchal svými expresionistickými a mnohdy až satanistickými malbami vyzdobil slavné Portmoneum.
Na stopy těchto velikánů narazíte v Litomyšli takřka na každém rohu. Nechybí vzpomínkové desky ani sochy. A hlavně místa, kde tito lidé žili, na kterých se svou tvorbou podepsali, si může prohlédnout i běžný návštěvník města, i když se zrovna ukrývají třeba v útrobách hotelu. Toto dědictví, ať už písemné nebo jen duchovní, přispívá k tomu, že Litomyšl opravdu umí návštěvníky pohladit po duši.
