Praha – Úvahy o stavbě mostu, který by překlenul pražské Nuselské údolí, sahají do konce 19. století. Konkrétní řešení pak od počátku 20. století rozpracovávali architekti v několika soutěžích. Přípravy na stavbu mostu ale zpozdila hospodářská krize ve 30. letech a definitivně je pak zastavila druhá světová válka. Nuselský most se tedy nakonec začal stavět až ve druhé polovině 60. let a do provozu byl uveden v roce 1973. Jak mohl most přes Nuselské údolí podle neuskutečněných návrhů taky vypadat a jak se most, který známe dnes, stavěl, to vše ukazuje výstava v Národním technickém muzeu.
Nuselský most je charakteristický svým tvarem - výraznou přímkou přes Nuselské údolí. Architekt Stanislava Hubička, který most navrhl, vysvětlil typ konstrukce trendem, který nastoupil a ovládl myšlení architektů po 2. světové válce - jedná se o trámovou konstrukci. V období mezi 1. a 2. světovou válkou kraloval podle Stanislava Hubičky pro návrhy mostů naopak oblouk. „Ono je to romantické a krásné, ale město postoupilo a spíš to chce to začlenění a nenápadnost, aby to nerušilo panoramaticky,“ uvedl k návrhům mostu s oblouky Stanislav Hubička.
Podle Zdeňka Lukeše, historika architektury, připomíná výsledná podoba Nuselského mostu od Stanislava Hubičky projekt architekta Bohumíra Kozáka ze soutěže z roku 1938, který tehdy vytvořil spolu se Stanislavem Bechyněm. A inspiraci podobou návrhu z 30. let připustil v době 40. výročí existence Nuselského mostu i jeho architekt. Stanislav Hubička v roce 2013 uvedl, že splnit zadání nebylo vůbec snadné: „Aby to bylo moderní, ale aby se to zase moc nenaparovalo, aby to mělo úctu k prostředí, respektovalo to, že je taky někde Karlov, že taky někde je Vyšehrad, aby údolí bylo provětrané, aby ty stojky, podpěry údolím neomezily krásné průhledy, aby to bylo štíhlé, aby to bylo vznosné a aby tam ta konstrukce byla a nebyla.“
Výstava v Národním technickém muzeu
Výstava v NTM v Praze představuje několik architektonických soutěží od počátku 20. století, které přemostění Nuselského údolí řešily. Nabízí taky dosud nepublikované fotografie této významné technické památky i vzpomínky architekta Stanislava Hubičky. Výstava je v Malé galerii NTM v expozici Architektury, stavitelství a designu, a to od středy 22. 10. 2014 do 11. 10. 2015.
Výstavu i stejnojmennou publikaci připravila snacha architekta Hubičky Šárka Hubičková. Ta při přípravě výstavy a publikace vycházela ze svého pátrání v archivech města, Národního technického muzea a v archivu Útvaru rozvoje města. Výstava je doplněna originály – vybranými panely se soutěžními návrhy a dobovým modelem neuskutečněné varianty mostu ze 40. let 20. století.
Autoři Nuselského mostu
Most byl stavěn podle koncepce Ing. Jana Vítka, Ing. Miroslava Sůry a Ing. architekta Roberta Bucháčka, představuje monolitickou konstrukci z předpjatého betonu o pěti polích. Konečnou dokumentaci k návrhu vypracovali Ing. Svatopluk Kobr, Ing. Vojtěch Michálek a architekt Stanislav Hubička z PÚDISu.
Architekt Stanislav Hubička od začátku předpokládal, že dno Nuselského údolí bude prázdné, že tam bude převládat zeleň a maximálně drobné sportovní stavby a že zástavba ustoupí. Kvůli stavbě Nuselského mostu museli v roce 1965 v údolí pod ním zlikvidovat 17 domů. Pak začala jeho osmiletá výstavba. Padlo na ni 20 tisíc kubických metrů betonu. Náklady na stavbu byly 153 milionů korun. Provoz na mostě byl zahájen 22. února 1973.
Tramvaje nebo metro?
Tým architektů, statiků a projektantů pracoval zpočátku s verzí podpovrchové tramvaje uvnitř tubusu mostu, později sice s metrem, ale lehkými švédskými nebo československými vlaky. Příkaz shora byl ale rezolutní. Mostem budou projíždět hřmotné sovětské vagóny. Bylo zapotřebí zpevnit most ocelovým roštem. Architekt Stanislav Hubička k tomu uvedl, že každý rošt vážil asi 800 až 900 tun. „Tak si představte, že je to 12 nebo 13 tanků, které tam jsou trvale.“ Tanky ostatně hrály při stavbě mostu i zcela konkrétní roli - v roce 1970 při statické zkoušce jich z rakovnického pluku na most přijelo 66. Metro začalo mostem jezdit až rok po jeho otevření, 9. května 1974.
Provoz na Nuselském mostě
Nuselským mostem za den projede přibližně 750 souprav metra. To je cca 290 000 lidí. Soupravy metra dnes mají pět vagonů. Na začátku fungování metra v roce 1974 mostem jezdily soupravy, které měly jen tři vagony. Metro tehdy mostem přepravilo za den 73 000 lidí.
Propastný rozdíl je i v počtu aut, která most využívají. Před 40 lety tu denně oběma směry projelo 22 000 aut. Současný provoz je téměř čtyřnásobný.
Poměrně neznámá dodnes zůstává účast řady známých umělců na ztvárnění výtvarné podoby okolí mostu. Zajímavostí je i to, že tvůrci museli bojovat o vzhled stanice metra, která po otevření nesla, stejně jako celý most, název Klementa Gottwalda. Původně se totiž most měl jmenovat Nuselský. Znamenalo to i likvidaci umělecké výzdoby, která by v symbióze s názvem po prvním dělnickém prezidentovi vyzněla až provokativně. Stanislav Hubička uvedl jako příklady 3 vysoké pylony „zatčený, obviněný, popravený“, které prý v souvislosti s pojmem „na Pankráci“ a s novým názvem mostu už nebyly možné.
Životnost konstrukce mostu
Životnost mohutné konstrukce Nuselského mostu se v době jeho dostavby odhadovala na sto let. Architekt Stanislav Hubička k tomu nyní dodává: „Pokud se mu nestanou nějaké nepříjemnosti, poškození, nebudu mluvit o otřesech půdy nebo teroristickém narušení, myslím, že sto let je garantováno stoprocentně, spíš to bude více.“
Stavba století
Nuselský most získal v roce 2000 ocenění Stavba století v kategorii Dopravní stavby.
