Brno – Výsledky podzimních komunálních voleb v městské části Brno-sever jsou platné. Ústavní soud vyhověl stížnosti starosty Rostislava Hakla (ČSSD), městské části a její rady. Stížnosti směřovaly proti loňskému verdiktu Krajského soudu v Brně, který volby zneplatnil kvůli údajnému kupčení s hlasy romských voličů. Za hlas pro starostu Hakla a sociální demokracii mohli dostat vstupenku na zábavní večer. Krajský soud tak bude o volbách rozhodovat znovu, tentokrát ovšem v limitech dnešního nálezu Ústavního soudu.
Výsledky voleb v Brně-sever platí, rozhodl Ústavní soud
Ústavní soud v odůvodnění konstatoval, že Krajský soud v Brně nesprávně aplikoval závěry Ústavního soudu týkající se voleb ve městě Krupka. „Ve volbách v Krupce bylo prokázáno pojetí volební kampaně obchodně-tržním způsobem, při existenci systému sofistikovaného ovlivňování vůle voličů, reálnou korupcí této vůle nepřípustným uplácením voličů a jejich svážením do volebních místností za účelem hlasování pro konkrétní volební stranu, navíc hlasování zajištěného zpětnou vazbou založenou na kontrole, zda tito voliči skutečně jim určenou stranu zvolili. Naproti tomu ve volbách v městské části Brno-sever existence obdobného systému korupce a nepřípustného nátlaku na vůli voličů prokázána nebyla,“ uvedla mluvčí Ústavního soud Miroslava Sedláčková.
Jak to bylo v Krupce
Symbolem kupčení s hlasy se stala v roce 2010 Krupka na Teplicku. Při hlasování byli k volebním místnostem sváženi voliči i s třísetkorunovým úplatkem a vyplněnými lístky. Nejprve ústecký krajský soud rozhodl, že volby ve třech okrscích Krupky neplatí a v těchto okrscích se bude hlasování opakovat. S tímto verdiktem nesouhlasil Ústavní soud, který rozhodnutí zrušil a případ vrátil k novému projednání. Volby se nakonec konaly znovu. I na ně ale padla stížnost a ani druhé volby soud neuznal jako platné. Platnost soud potvrdil až u třetího konání voleb, i když i u těch se hovořilo o podezření na kupčení.
Ústavní soudci poukázali i na to, že povinností členů okrskové volební komise je i udržování pořádku ve volební místnosti a dozor nad průběhem hlasování. „Není patrno, že by okrskové volební komise při zmiňovaném chování voličů nějak zasahovaly. Nelze proto vyloučit, že toto chování voličů začalo být hodnoceno jako problematické až ex post, tj. po zjištění volebního výsledku,“ vysvětlila Sedláčková.
Bude nyní na Krajském soudu v Brně, aby o návrhu na neplatnost voleb znovu rozhodl, při svém rozhodování bude krajský soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Ústavní soud.
Výsledky voleb v Brně-sever v roce 2014
Volby překvapivě vyhrálo Sdružení občanů Lesné, které v 35členném zastupitelstvu získalo devět křesel. Po šesti mandátech mají hnutí ANO a ČSSD, čtyři křesla získali lidovci a po dvou mandátech A co Brno?, KSČM, ODS, TOP 09 a Strana zelených. Vítěz voleb ale nakonec skončil v opozici, už 17. října byla podepsána koaliční smlouva mezi ANO 2011, ČSSD, „A CO BRNO?“ Společně pro Brno – sever, TOP 09 a Stranou zelených. Koalice pěti stran měla městské části vládnout křehkou nadpoloviční většinou 18 hlasů.
Zdroj: ČSÚ, ČT
Kdo je ta jednička?
Komunální volby se konaly 10. a 11. října 2014 společně s volbami do třetiny Senátu. Už během volebního víkendu pozorovali někteří lidé v městské části Brno-sever podivné chování některých voličů. „Byli to voliči, byli u voleb evidentně poprvé. Často ani nespadali do našeho okrsku, i když chtěli volit, byli instruováni buď tou paní, nebo na sebe sami křičeli v té místnosti: “Vol jedničku.„ Nebo jeden vyloženě řekl: “Tak, který je ten starosta, kterého máme volit?" vypověděl člen volební komise Václav Malý.
Chování některých, především romských voličů se nezdálo ani studentům politologie, kteří u místností prováděli průzkum. „Tři voliči, s nimiž jsem vyplňoval dotazník, se mě ptali, kde dostanou náramky na koncert do jednoho brněnského klubu. Až pak jsem pochopil, že je to odměna za to, že půjdou volit, ale nevím, jestli za to, že volili někoho konkrétního,“ řekl student Michal Tóth.
Brno-sever v číslech
Volební obvod Brno-sever má 45 okrsků, do zastupitelstva se volí 35 členů. Voličů je v obvodu celkem 35 780. Na podzim 2014 přišlo k urnám 14 533 lidí, což odpovídá volební účasti 40,7%.
Zdroj: ČSÚ
Stížnost na průběh voleb nakonec podal lídr kandidátky lidovců v Brně-sever Petr Hladík. „Členové volebních komisí protokolárně stvrdili, že tam přicházeli lidé, kteří neznali systém voleb, jen věděli, jak mají volit a že za to něco dostanou,“ uvedl Hladík.
Hlasy měly být určeny pro dosavadního starostu Rostislava Hakla. Ten popřel, že by měl s agitací cokoliv společného. „Já neustále tvrdím, že jsem žádným způsobem do tohoto procesu nevstupoval. Pro mne je jen nepříjemné, že jsou tyto záležitosti spojovány s mojí osobou,“ komentoval Hakl.
Příliš závazné doporučení
U soudu se prokázalo, že některým voličům, zejména v rámci romské komunity, byl za účast ve volbách nabízen náramek opravňující ke vstupu na zábavu v klubu Musilka. Večírek pořádalo romské středisko DROM a podnikatel Adam Adámek. Právě on přiznal, že se mohl lidem zmínit o doporučení, koho volit. „Já jsem jim akorát řekl, koho já doporučuju, koho já budu volit. Že pan starosta Hakl je dobrý člověk. Dvacet let se s námi nikdo nebavil, neřešil žádnou romskou politiku a problémy na Brnu-sever,“ uvedl v rozhovoru s redaktorem ČT Adámek.
Soud to vyhodnotil tak, že úmysl motivovat lidi k účasti ve volbách špatný není, ale Romové by bez Adámkova doporučení zřejmě volili jinak. "Fakticky došlo k tomu, že Romové jeho doporučení vnímali jako závazné a volili starostu Hakla. Nečinili tak proto, že by se k volbě starosty Hakla svobodně a nezávisle rozhodli, nýbrž proto, že jim to Adam Adámek doporučil a za účast ve volbách slíbil zábavu a pohoštění zdarma. Je tu vysoká míra pravděpodobnosti hraničící s jistotou, že pokud by k tomuto jednání nedošlo, nebylo by zastupitelstvo městské části Brno-sever zvoleno tak, jak bylo zvoleno, stálo v usnesení krajského soudu. Proto krajský soud výsledky voleb v celém obvodu 13. listopadu 2014 zrušil.
Co krajskému soudu vadilo, to vidí ústavní soudci jinak. „Ve skutečnosti, že pan Adam Adámek některým voličům v některých volebních okrscích za účast ve volbách sliboval povolební zábavu a pohoštění a současně jim doporučil, koho mají volit, aniž na tyto osoby vyvíjel nějaký nátlak, nelze bez dalšího spatřovat nezákonnost, natož nezákonnost působící neplatnost voleb v celé městské části,“ vysvětlila Sedláčková.
Chomutov a Krupka volili dvakrát
Soudy po celé zemi dostaly na podzim 2014 desítky stížností na průběh voleb. Týkaly se podezření z nakupování hlasů, ovlivňování voličů, nesprávných údajů o kandidátech nebo pochybností o práci komisařů při počítání hlasů. Většinu u nich soudy po celé zemi zamítly – za platné byly označeny volby například v Liberci, Vyškově, Českých Budějovicích, Frýdlantu, Praze 10 i na dalších místech.
Soud zamítl i stížnost na ostře sledované volby v Karlově Studánce, kde starostka nedlouho před komunálními volbami vyškrtla ze seznamu voličů 26 lidí. Odůvodnila to tím, že se přihlásili k pobytu jen proto, aby ovlivnili volby, ale ve skutečnosti občany obce nejsou. Soud jí dal za pravdu. Problém naopak soudci objevili například v Hodoníně, kde ČSSD ztratila jeden zastupitelský mandát, který získalo hnutí Nezávislí. Jinak ale soud ponechal výsledky voleb v platnosti. S hlasy se kupčilo i v Chomutově a Bílině na Teplicku. Kvůli tomu, že někteří voliči dostali předem upravené volební lístky, se tam volby musely na konci ledna opakovat.