Součet škod, které nejničivější povodně v historii Česka nechaly jen na vodních tocích, se zastavil na částce 14 a půl miliardy korun a opatření na ochranu před podobnými pohromami si stále vyžadují další finanční prostředky. Stát dosud v této oblasti investoval přes 4 miliardy korun a vláda loni schválila dalších 14 miliard korun. Na účinnou ochranu před povodněmi však bude podle odhadů vodohospodářů potřeba ještě 50 miliard korun.
Vodohospodáři v souvislosti s nebezpečím povodní daleko více než dříve naslouchají ekologickým aktivistům a přiznávají, že přehrady a hráze nejsou všespásné a kde to jde, zaslouží si řeky přirozený prostor. „Uvnitř měst jsou hráze nebo mobilní hrazení důležité, ale musíme to zase vyrovnat rozlivem, který je níže podél toků,” upřesnil záměry ministerstva zemědělství Pavel Punčochář. Přesto, že ekologičtí aktivisté uznávají, že poslední dobou se přístup úřadů mění, uvítali by ještě méně umělých staveb a více volných prostorů, kde by řeka mohla téct ve svém přirozeném korytě.
Vodohospodáři se při realizaci protipovodňových opatření setkávají i s nesouhlasem majitelů pozemků. „Pokud narazíme na zásadní nesouhlas majitele pozemku, musíme navrhované protipovodňové opatření opustit a nezrealizujme ho,” přiblížil postup v takových případech Václav Jirásek z Povodí Labe. Podle novely vodního zákona, kterou teď projednává Legislativní rada vlády, by však měli majitelé pozemků nutné protipovodňové úpravy akceptovat. Současně ale budou mít nárok na kompenzace.
Lipenská přehrada zadržela v srpnu 2002 první povodňovou vlnu. Druhou, která podle správců Lipna přišla příliš brzy, mohla přeplněná přehrada jen zmírnit. Přesto podle hrázného na Lipně Radovana Honzy se přehrada osvědčila. „Absolutně nelze říci, že by šlo něco udělat lépe, myslím, že celá kaskáda obstála,” obhajoval hrázný řešení situace na Lipně v průběhu povodní v roce 2002.
