Ostrava – Úřady práce přiznaly většině žadatelů doplatek na bydlení. Až na výjimky nepřihlédli k zamítavému stanovisku obcí, které se týkalo téměř tisíce chudých lidí z ubytoven. Například v Bohumíně, kde radní plošně odmítli dávku přiznat všem žadatelům, ji dostalo kolem 120 lidí, v Ostravě více než 1400 klientů. Případů, kdy úřady práce potvrdily nesouhlas obcí, jsou v celé republice jen desítky.
Úřady práce nevyhověly obcemi odmítnutým lidem jen ve výjimečných případech. „Doplatky na bydlení poskytujeme i přes nesouhlas obcí, protože mnozí žadatelé jsou aktuálně v neřešitelné situaci,“ řekla mluvčí centrálního úřadu práce Kateřina Beránková. Dodala, že v případě, že úřad rozhodl o nepřiznání doplatku, mohlo hrát roli i stanovisko obce. „Nutno ale říci, že se jedná o jednotlivé případy,“ potvrdila.
Názor obcí měl slabou váhu
Úřady práce tak svým rozhodováním respektují změnu stanoviska ministra vnitra k novele zákona o pomoci v hmotné nouzi, která dala od května pravomoc rozhodovat o přiznání nebo nepřiznání doplatku na bydlení obcím. Ministr Milan Chovanec v červnu dospěl k závěru, že stanovisko obce není pro úřady práce závazné a argumentoval tím, že dochází ke střetu ústavních práv samospráv a žadatelů o pomoc v hmotné nouzi.
Na to, že jde o zásah do práv řady lidí, který může mít vážné následky, předtím upozornily neziskové organizace i Legislativní rada vlády v čele s ministrem Jiřím Dienstbierem. Agentura pro sociální začleňování dokonce odhadla, že v důsledku nepřiznání doplatků na bydlení by mohlo přijít o bydlení až 17 tisíc lidí.
Neúspěšný žadatel je výjimkou
Jedním z těch, komu revize žádosti nepomohla, je Petr Jašek z jedné z ubytoven v Zábřehu. Z třiatřiceti žadatelů, kterým tamní radní doplatek nepřiznali, pouze v jeho případě úřad práce potvrdil stanovisko obce. „Zdůvodnili to tím, že nemáme vztah k městu, že nejsme přínosem,“ uvedl Jašek. Jeho sedmičlenná rodina si už našla náhradní ubytování.
Lidé z ubytoven jsou se změnou přístupu úřadu práce spokojeni, ale mají obavy z budoucnosti. „Zatím máme doplatky jisté asi jen na tři měsíce. Co bude dál, nevíme,“ uvedla například obyvatelka hotelového domu Hlubina v Ostravě-Hrabůvce, kde hrozilo, že o dávku přijde 90 lidí. Tři měsíce mohou žadatelé dostávat mimořádnou dávku, pak by měl úřad práce podle zákona opět vyzvat radnice, aby řekly, komu by měl být doplatek vyplacen. Ministři Chovanec a Dienstbier však doporučili rychlou změnu zákona, která by vyplácení doplatku upravila a ujasnila. Připraví ji ministerstvo práce a sociálních věcí.
Ostrava chce některým chudým nabídnout byt
Některá města, například Ostrava nebo Bohumín, se připravovaly na to, že obyvatelům, kteří budou ochotni spolupracovat a nebudou mít dluhy, nabídnou po odebrání doplatku byt. „Vytipovali jsme první dvě rodiny a budeme i za této situace pokračovat dál,“ uvedl starosta Ostravy-Jihu Martin Bednář. Míní ale, že v případě lidí, kteří po zásahu úřadu práce dávku opět dostali, klesne chuť splácet dluhy a řešit svou situaci. Například starosta Bohumína Petr Vícha sdělil, že město od nabízení bytů ustoupilo. „Nemá to smysl, když víme, že na případně uprázdněná místa v ubytovnách přijdou další,“ řekl.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová slíbila, že novelu zákona připraví se zástupci samospráv tak, aby neztratily možnost bránit se podnikatelům s chudobou. A obce se chtějí zapojit. „Budeme žádat, aby bylo v zákoně janě stanoveno, aby výše doplatku na bydlení vycházela z obvyklé výše nájemného v daném místě, ne z přemrštěných cen na ubytovnách,“ uvedl starosta Ostravy-Jihu Bednář.
Doplatek na bydlení
Patří mezi dávky hmotné nouze, které vyplácí stát lidem s nízkými příjmy. Dostávají ho žadatelé, kteří mají podle výše příjmů nárok na příspěvek na bydlení, avšak ani s touto pomocí jim po zaplacení bydlení nezbývají peníze na živobytí. Doplatek dorovnává výdaje za byt tak, aby jim zůstalo na jídlo a základní potřeby. Loni stát vyplatil na doplatcích přes 3,2 miliardy korun.
