Třebíčsko chce více jádra v Dukovanech

Dukovany - Obavy z možného utlumování jaderné energetiky mají lidé, kteří bydlí a pracují v blízkosti atomové elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku. Pramení hlavně z hrozby ztráty zaměstnání a sociálního propadu celého regionu. Obce a firmy z regionu proto založily iniciativu Energetické Třebíčsko a požadují, aby se i v Dukovanech, podobně jako v Temelíně, postavil nový atomový blok.

Vysoká nezaměstnanost, vylidňování měst a obcí a odliv kvalifikovaných odborníků trápí okolí Dukovan. Zatímco jinde sílí protesty proti jádru, tady za elektrárnu všichni bojují. Životnost jí končí za tři roky a zatím nikdo přesně neví, co bude dál. „Tušíme, že u nás se nové bloky stavět nebudou, když se bude stavět Temelín,“ říká předseda Energoregionu 2020 Vladimír Měrka.

Nová iniciativa Energetické Třebíčsko, která sdružuje 128 obcí z okolí elektrárny a také firmy nebo vysokou školu, memorandem požaduje prodloužit provoz stávajících bloků až do roku 2025. Dále postavit a zprovoznit nový atomový blok a oba požadavky zahrnout do státní energetické koncepce. „Řekli jsme si, že už nestačí jenom psát dopisy a dělat prohlášení, budeme vyžadovat splnění těchto úkolů,“ prohlásil senátor Vítězslav Jonáš (ODS), zakladatel sdružení. Vláda by podle něj měla také zajistit vypracování studie o sociálních a ekonomických dopadech odstavení Dukovan.

Nahrávám video
Reportáž Radovana Daňka
Zdroj: ČT24

Zástupci firmy ČEZ na tiskové konferenci v elektrárně před dvěma týdny uvedli, že by Dukovany mohly vyrábět proud až do roku 2045, pokud to umožní stav zařízení. Rozhodnutí o možném zahájení stavby pátého bloku ještě nepadlo. Dostavbu Dukovan podle Jonáše brzdí ČEZ kvůli nedostatku peněz. „Z ekonomických důvodů si můžeme dovolit stavět jenom Temelín, a to ještě za předpokladu, že Dukovany budou dodávat veškerý zisk na jeho výstavbu,“ tvrdí senátor.

Jaderná elektrárna Dukovany, která funguje skoro 27 let, byla i loni největším tuzemským výrobcem elektřiny, loni dodala do sítě 14,369 terawatthodin, což je pětina veškerého proudu z elektráren ČEZu. Elektrárna zaměstnává 1 160 kmenových pracovníků a dalších minimálně 2 000 lidí pracuje v externích firmách a u dodavatelů služeb. Licence k provozování každého ze čtyř atomových bloků se obnovuje po deseti letech. Teď bude ČEZ žádat znovu o licenci u prvního bloku v roce 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 14 hhodinami

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
před 19 hhodinami

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
před 21 hhodinami

Zbrojařská firma chce v Ralsku výcvikové centrum. Část místních se projektu obává

Zbrojařská společnost DSS, zapojená do muniční iniciativy, plánuje v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku vybudovat výcvikové centrum pro policii, armádu a NATO. Někteří místní obyvatelé se ale obávají, že by v areálu mohl vzniknout také muniční sklad. Radnice projekt obhajuje jako výhodný.
7. 3. 2026

Karlovo náměstí v Praze se chystá na rekonstrukci, probíhá přesadba stromů

Na Karlově náměstí v Praze začaly přípravné práce před jeho rekonstrukcí. Při nich město nechává přestěhovat několik až devět metrů vysokých stromů. Za pomocí jeřábu je pracovníci vytahují i s kořeny a převážejí do jiné části parku. Podle krajinářské architektky z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Barbory Liškové aktuálně probíhá přesadba pěti kusů stromů a celková rekultivace prostoru. Rekonstrukce samotného náměstí začne na přelomu roku a potrvá zhruba tři roky.
6. 3. 2026

Ve Studénce se uzavře nebezpečný železniční přejezd. Pokračuje stavba podjezdu

Stavba podjezdu pod železniční tratí ve Studénce na Novojičínsku postupuje do hlavní fáze. V sobotu 7. března se uzavře frekventovaný přejezd, který je považován za velmi nebezpečný. Zanikne tak křížení hlavní trati mezi Přerovem a Ostravou s důležitou silnicí. Provoz vlaků zůstane zachován, osobní i nákladní auta budou muset místo objíždět. Stavba podjezdu má být hotová příští rok.
6. 3. 2026

Protivínské listy musí zveřejnit upravený text kritika radnice, rozhodl soud

Okresní soud v Písku sice zamítl žalobu opozičního zastupitele Milana Mráze (nez.) kvůli údajné cenzuře v Protivínských listech, zároveň ale rozhodl, že městem vydávaný zpravodaj musí otisknout upravenou verzi kritického článku o protivínských radních, který původně odmítl vydat.
6. 3. 2026

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
6. 3. 2026
Načítání...