Stavba Velkého městského okruhu v brněnské Žabovřeské ulici se oddaluje. Podle původních plánů Ředitelství silnici a dálnic (ŘSD) přitom měla začít letos. Projekt však bude muset projít znovu posuzováním vlivu na životní prostředí. Situaci komplikuje také to, že město nevykoupilo všechny pozemky. Žabovřeská je přitom místem, kde se denně tvoří kolony.
Projekt zabývající se rozšířením Žabovřeské ulice posouzení vlivu na životní prostředí EIA má, jenže zastaralé – podle zákona z roku 1992. V Česku je staveb s obdobným posudkem necelá stovka za zhruba 130 miliard korun. Jedenácti nejdůležitějším dá vláda nejspíše výjimku. Podle mluvčího ministerstva dopravy Tomáše Neřolda mezi ně ale rozšíření Žabovřeské ulice nespadá.
Šéf Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa uvedl, že je těžké odhadnout, kdy by stavba mohla začít. Posouzení vlivu na životní prostředí není jedinou komplikací. Město stále nevlastní poslední pozemky jednoho majitele, kterému magistrát nabídl jinou půdu ke směně. Už dříve totiž uvedl, že je nechce prodat a radnice mu proto nabídla pozemky u výpadovky na Olomouc. Podle redaktorky ČT Barbory Měchurové však majitel na takovou směnu nepřistoupil.
Brno tak nejspíše bude muset pokračovat ve vyvlastňovacím řízení na městském úřadě v Tišnově, což potrvá déle, než kdyby pozemky směnilo. Podle dřívějších odhadů náměstka primátora Richarda Mrázka (ANO) může vyvlastňovací proces trvat odhadem rok.
Rozšířená Žabovřeská: čtyři pruhy místo dvou
Po dokončení rozšíření Žabovřeské ulice by v ní místo dosavadního jednoho pruhu v každém směru měly být pruhy dva. Právě proto, že se v ulici zužují pruhy do jediného, v ní každý den v dopravních špičkách vznikají kolony. Silnice je nyní sevřená z jedné strany řekou Svratkou, z druhé tramvajovými kolejemi. Kvůli rozšíření by se tramvaj přesunula do tunelu pod Wilsonovým lesem, který by se musel nově vybudovat.
Z obou stran už je v podstatě městský okruh hotov a Žabovřeská je tak poslední stavbou v takzvaném západním sektoru, kterou je třeba dokončit. Co se týče celého okruhu, je nyní v provozu 32 procent z celkové trasy. Kromě Žabovřeské jsou nejblíže k zahájení výstavby také úseky Tomkovo náměstí a Rokytova, které tvoří 16 procent z celkové délky dvaceti a půl kilometru okruhu.
Dokončení výstavby Žabovřeské by nemělo vyřešit jen kolony, ale také odvést automobily z centra města, čímž by se mělo zlepšit životní prostředí. „Za stávající dopravní zátěže je na některých místech v Brně nemožné dodržet požadované hodnoty hluku a smogu,“ řekl vedoucí stavebního odboru městské části Žabovřesky Václav Havlík. Právě to by se mělo dostavbou okruhu změnit.
S kolonami mají potíže také řidiči v Židenicích, konkrétně v ulicích Svatoplukova a Gajdošova. „Doprava tam prakticky stojí, současný stav je neudržitelný. Dopravní situace navíc výrazně brzdí hromadnou dopravu, protože v blízkosti se nachází důležitý přestupní uzel Stará Osada,“ potvrdil místostarosta Židenic Petr Kunc.
Potíže by v Židenicích měly vymizet nejdříve po roce 2020, a to po zprovoznění úseků Rokytova a Tomkovo náměstí. Konečný efekt bude patrný až po proražení Vinohradských tunelů. Počátek jejich stavby je ale v nedohlednu. „Tam jsme zatím ve fázi inženýrsko-geologických výzkumů, zpracováváme technické studie a zjišťujeme potenciální dopady na životní prostředí,“ sdělil zástupce Ředitelství silnic a dálnic Tomáš Vyhlídal.
Investorem stavby je Ředitelství silnic a dálnic. To předpokládá, že stavba úseků Žabovřeská I, Tomkovo náměstí a Rokytova započne do roku 2020 a potrvá zhruba tři roky. Oproti tomu k realizaci úseků ve východních a jižních lokalitách města nedojde dříve než po roce 2025.
Přemysl Šimák
Autor je studentem žurnalistiky na Masarykově univerzitě v Brně
