Praha – Evidenční číslo radioaktivního válečku nalezeného minulý týden na dětském hřišti v pražském Podolí se nepodařilo zjistit. Uvedl to tajemník Ústavu jaderného výzkumu (ÚJV) Miroslav Hrehor. Podle něj tak není vyloučeno, že skutečný původ tohoto předmětu se silnou radioaktivitou zůstane navždy neznámý. Informují o tom dnešní Lidové noviny.
Zaměstnancům ÚJV se na zkorodovaném a poškozeném obalu zářiče nepovedlo objevit jeho evidenční číslo. Podle Hrehora tam buď vůbec nebylo, nebo už ho není možné přečíst. Odborníkům tak podle něj zřejmě nezbude nic jiného než spoléhat na to, že váleček s určitostí pozná někdo z pamětníků nebo starších specialistů na jaderné materiály.
S jednou z možných verzí původu válečku, který byl na hřišti nalezen osm centimetrů pod zemí, přišla pražská zdravotní sestra, která před 48 lety pracovala v onkologickém oddělení v nemocnici u Apolináře. Podle ní se tyto válečky, takzvané radiové tury, používaly k ozařování nemocné dělohy. Potom je zdravotníci vyhazovali do hluboké betonové šachty určené k uskladnění radioaktivního nemocničního odpadu.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová tvrdí, že tato šachta byla v sedmdesátých letech minulého století pod odborným dohledem zlikvidována a její obsah odvezen. Možnost, že by váleček nalezený v Podolí mohl pocházet z nedaleké nemocnice, podle ní nelze úplně vyloučit, stejně tak ale ani potvrdit. „V úvahu přichází 20 až 30 stejně pravděpodobných scénářů. Té zdravotní sestřičce je ale každopádně třeba poděkovat, že se přihlásila se svědectvím,“ řekla listu Drábová.
Vyšší radiaci minulý týden ve středu večer naměřil muž, který šel na hřiště se synem. Jeho zjištění následně potvrdili odborníci. Ze země následující den vykopali asi dva centimetry dlouhý váleček. SÚJB uvedl, že dětem, které na hřišti pobývaly, nebezpečí nehrozilo. I kdyby se v jeho blízkosti často pohybovaly několik let, byly by vystaveny radiaci odpovídající několika CT vyšetření.
