První blok Jaderné elektrárny Dukovany by měl být znovu spuštěn na konci ledna, druhý v polovině února. Na páteční tiskové konferenci v elektrárně to uvedl ředitel výrobní divize ČEZ Ladislav Štěpánek. Ztráty z neplánových odstávek podle něj společnost odhaduje na jednotky miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek při návštěvě elektrárny mimo jiné mluvil o nutnosti rozšíření komplexu o pátý blok.
První blok v Dukovanech má být spuštěn na konci ledna
„Pokud se nebude postupovat dostatečně rychle, velmi reálně hrozí, že v roce 2037 se tady odstaví poslední jaderný blok, které mají plánovanou životnost padesát let, a Dukovany přestanou být jadernou elektrárnou,“ konstatoval ministr Mládek s tím, že ještě v lednu navrhne vládě zřízení zvláštního zmocněnce, který by měl projekt případné stavby pátého bloku na starost.
Ztráty kvůli odstávkám dukovanské elektrárny odhaduje ČEZ asi na tři miliardy korun. Ministr Mládek uvedl, že z toho asi o dvě miliardy korun přijde státní rozpočet. Jak ale zdůraznil, je to spodní hranice odhadu, stát může přijít ještě o mnohem víc.
V provozu jsou v Dukovanech jen dva ze čtyř bloků
Problémy v Dukovanech začaly na začátku loňského podzimu. Při prověrce dokumentace byly tehdy nalezeny nekvalitní rentgenové snímky svarů. Blok číslo dvě kvůli tomu energetici neplánovaně zastavili v noci na 18. září a o den později odstavili i třetí výrobní blok. Blok číslo jedna odstavený podle plánu 28. srpna měl být zprovozněn v závěru října, ale stále stojí.
Do konce minulého roku se podařilo obnovit výrobu proudu pouze v dukovanském bloku číslo tři. Elektřinu dodává do sítě od 28. prosince. Jediným blokem, který dodával elektřinu celý podzim, byl blok číslo čtyři.
Ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová v pátek uvedla, že současné problémy Dukovan mají v zásadě dvě příčiny. Jednou z nich jsou podle ní excelentní výsledky elektrárny v posledních třiceti letech, které vedly k jistému sebeuspokojení a poklesu pozornosti k detailům, například k důsledné kontrole dodavatelů. „Druhou je ekonomický tlak na takzvanou efektivitu,“ dodala Drábová.
K pochybením docházelo posledních šest nebo sedm let
Podle Štěpánka byla kvůli potížím se snímky podána dvě trestní oznámení, jedno podal ČEZ, druhé Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Vyšetřovací komise by měla koncem března oznámit, jaké byly hlavní příčiny, kdo nese odpovědnost a navrhnout případná opatření.
„Už teď přijímáme opatření v dodavatelském systému zajištění údržby tak, aby se tyto situace neopakovaly. Problémem je, že často spoléháme na protokoly, ale méně důsledně se provádí vlastní kontrola,“ uvedl Štěpánek.
K pochybením podle Štěpánka docházelo v minulých šesti až sedmi letech. Podle něj nešlo o svary na hlavních technologických částech, na reaktorové nádobě nebo cirkulačních potrubích, nevyskytovaly se vady typu prasklin.
Roční výroba elektřiny v Jaderné elektrárně Dukovany minulý rok klesla v důsledku odstávek o 18 procent na 12,6 terawatthodiny (TWh). Dukovany tak loni dodaly do sítě nejméně proudu za posledních 17 let. Elektrárna má instalovaný výkon 2040 megawattů. Při plném provozu pokrývá pětinu celkové spotřeby elektrické energie v ČR.
V roce 2014 dukovanská elektrárna vyrobila 15,37 TWh proudu, což je druhé největší množství v její existenci. Nejvíc elektřiny zatím vyprodukovala v roce 2013, kdy do sítě plynulo 15 689 TWh.
Speciální laboratoř v uranovém dole na Vysočině pomůže při hledání hlubinného úložiště
Vláda taky řeší, kde skončí vyhořelé jaderné palivo. Unikátní podzemní výzkumné pracoviště vzniká v lokalitě uranových dolů u Dolní Rožínky na Vysočině. Mělo by sloužit k výzkumům, které souvisejí s hledáním budoucího hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Zkoumat by se tam měl například vliv otřesů na horniny nebo proudění podzemní vody. Dále třeba to, jakým způsobem důlní horninové prostředí působí na současné materiály - například na jejich korozi.
Podzemní laboratoř má být dokončena do letošního jara, sloužit bude Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Nyní horníci razí jednotlivé štoly a také průzkumné komory a probíhají i první dílčí průzkumy. Hlubinné úložiště pro vyhořelé jaderné palivo by mělo být v Česku postaveno do roku 2065.
Výzkumné pracoviště vzniká více než půl kilometru pod povrchem. Ražba prostor byla zahájena v roce 2013, podle ředitele SÚRAO Jiřího Slováka zatím stála 78 milionů korun.
Stavbu si v pátek přijeli prohlédnout ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Drábová: Neznamená to, že úložiště vznikne v lokalitě Kraví hora
Podzemní výzkumné pracoviště (PVP) Bukov se nachází poblíž Kraví hory, jedné ze sedmi lokalit v Česku, v nichž se SÚRAO letos chystá zahájit první etapu průzkumných prací pro úložiště. Podle místních odpůrců úložiště kvůli laboratoři roste riziko, že tento trvalý sklad na jaderný odpad vznikne právě na Žďársku. Zástupci státu tyto obavy ale na páteční tiskové konferenci v areálu dolu Rožná odmítli.
Dana Drábová tam zdůraznila, že umístění výzkumného pracoviště ještě zdaleka neznamená, že by právě v této lokalitě mělo vzniknout i budoucí hlubinné úložiště. Podle jejích slov je všech sedm vytipovaných lokalit na úplně stejné startovní čáře.
Projekt je financován ze speciálního jaderného účtu
Ministr průmyslu Jan Mládek potvrdil, že vybudování i provoz podzemního výzkumného pracoviště vyjdou zhruba na 1,7 miliardy korun. Tyto peníze ale nepůjdou ze státního rozpočtu, nýbrž ze speciálního jaderného účtu, do kterého přispívají jaderné elektrárny a také všichni producenti radioaktivních odpadů.
Náklady na provoz pracoviště a výzkumné práce, které by v něm měly být prováděny do roku 2025, ředitel správy úložišť odhadl v součtu do jedné miliardy.
Mládek: S budováním trvalého úložiště by musely souhlasit obce
Smysluplnost pracoviště zpochybnili v tiskové zprávě vydané v pátek Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla a Martin Schenk, předseda spolku Nechceme úložiště Kraví hora. Uvedli, že podporují investice do výzkumu zaměřeného na řešení problému jaderných odpadů. „Avšak projekt PVP Bukov vzbuzuje pochyby z hlediska ekonomiky, skutečné přínosnosti záměru i souladu se zákonem,“ tvrdí.
Finální lokalitu pro stavbu trvalého úložiště by mělo SÚRAO vybrat do roku 2025. „Je jasná vůle vlády, že pokud se bude budovat trvalé úložiště, musí být dohoda se zainteresovanými obcemi,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) při páteční návštěvě dolu.
Náklady z veřejných prostředků na vybudování pracoviště, jeho provoz a výzkum do roku 2030 mají podle odpůrců úložiště činit skoro 1,8 miliardy Kč. Uvedli to s odkazem na podklady, které má projednat vláda. „Částka 1,5 miliardy byla v minulosti plánovaná, pokud by takové pracoviště mělo vzniknout na 'zelené louce'“, řekl k tomu Slovák.
V Rožné by příští rok měla skončit těžba uranu. Podle Schenka se vybudováním laboratoře protahuje závislost regionu na důlní činnosti. Stát by se prý měl raději zaměřit na posílení investic do průmyslové zóny nedaleké Bystřice nad Pernštejnem a na rekvalifikování zaměstnanců dolu. Ministr Mládek uvedl, že opatření na pomoc regionu v souvislosti s útlumem těžby uranu jsou připravená a vláda je projedná zřejmě příští středu.