Před 75 lety byla obnovena Univerzita Palackého v Olomouci. Je druhou nejstarší v zemi

Univerzita Palackého v Olomouci oslavila 75. výročí svého znovuobnovení. V její historii, která se začala psát už v druhé polovině 16. století, bylo několik období, kdy škola neexistovala. To nejdelší trvalo více než 80 let a skončilo až po druhé světové válce, kdy bylo vysoké učení obnoveno jako Univerzita Palackého. Po Univerzitě Karlově je druhou nejstarší školou svého druhu v České republice.

Snahy o obnovení univerzity začaly už krátce po skončení války, přesvědčit vládu, parlament a ministra školství Zdeňka Nejedlého, aby dali vzniku školy zelenou, ale nebylo jednoduché. Nakonec ale převážily argumenty pro, pomohlo i to, že v Olomouci stále fungovala univerzitní knihovna, kterou podle pamětníků vedl Nejedlého známý. O obnovení školy se zasloužili také vysokoškolští studenti, mnozí z nich studovali v té době v Brně a do Olomouce nakonec přešli.

Prozatímní Národní shromáždění schválilo 21. února 1946 zákon číslo 35/1946 Sb. „o obnovení university v Olomouci“. Ve městě samotném vyvolalo rozhodnutí vlnu radosti, po celé Olomouci se tehdy rozezněly kostelní zvony. Slavnostní otevření univerzity se konalo o rok později 21. února 1947 za účasti prezidenta Edvarda Beneše. Prvním rektorem se stal filozof a sociolog Josef Ludvík Fischer.

Zrušení, stěhování, obnovení

Historie olomouckého vysokého školství začala už v 60. letech 16. století, kdy vzniklo několik jezuitských škol, které byly později sloučeny a povýšeny na univerzitu. Veškerá akademická práva škola dostala roku 1573. Po zrušení jezuitského řádu byla roku 1773 univerzita zestátněna a o pět let později ji čekalo stěhování do Brna, které se tehdy stávalo namísto tradiční Olomouce centrem Moravy.

Zpátky se škola vrátila v roce 1782, ale už jen jako lyceum s omezenou výukou. Univerzita byla obnovena v roce 1827, do dalšího zrušení ale tehdy zbývaly jen tři dekády.

Po událostech roku 1848 se škola dostala do nemilosti a postupně přicházela o fakulty, až byla zrušena jako celek v roce 1860. Poté v Olomouci zůstaly už jen teologická fakulta a knihovna. Jejich existence ale přispěla k obnovení školy v roce 1946, kdy byly zákonem ustaveny čtyři fakulty: bohoslovecká, právnická, lékařská a filozofická.

Po 40 let však nebyl zákon naplněn, protože právnická fakulta přijala své první studenty až po listopadu 1989. Univerzita má nyní osm fakult: lékařskou, filozofickou, přírodovědeckou, pedagogickou, tělesné kultury, právnickou, zdravotnických věd a Cyrilometodějskou teologickou fakultu. Studuje na nich zhruba 22 000 posluchačů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Při srážce autobusu a tramvaje v pražských Záběhlicích utrpělo zranění osmnáct lidí

V pražských Záběhlicích se dopoledne čelně srazila tramvaj s autobusem. Zranilo se osmnáct lidí, z toho dva měli závažná poranění. Záchranáři je rozvezli do nemocnic. Autobus podle policie vybočil z jízdního pruhu a střetl se s tramvají. Příčinu nehody vyšetřuje, nevyloučila zdravotní problémy řidiče autobusu. Ulice byla zhruba tři hodiny neprůjezdná pro osobní dopravu a místo tramvají v daném úseku jezdily autobusy.
11:00Aktualizovánopřed 59 mminutami

Policie chce poslat před soud cizince, který útočil v obchodním domě v Hradci Králové

Kriminalisté navrhli obžalovat třiatřicetiletého cizince, který v lednu napadl v královehradeckém Futuru dalšího cizince a jednu svědkyni zranil. Policisté muže viní z pokusu o vraždu, výtržnictví a nakládání s dětskou pornografií. V případě odsouzení mu hrozí až dvacet let vězení.
včeraAktualizovánovčera v 09:14

MHD mají některá města zdarma, nově to zavedou i Klatovy

Autobusy městské hromadné dopravy v Klatovech budou od července vozit všechny cestující zdarma. Radnice chystá optimalizaci veřejné dopravy a chce ji především zrychlit. Dosud si pasažéři kupovali jízdenku přímo u řidiče, což vzhledem k počtu zastávek přinášelo značné zdržení. MHD zdarma zavedly v minulosti například Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí nebo Kolín. Většina velkých měst ji nabízí jen určitým skupinám obyvatel, nejčastěji seniorům a dětem.
včera v 07:00

Drony pomáhají policii i strážníkům. Odhalují dopravní přestupky i černé skládky

Drony se stávají běžnou součástí kontrolních akcí dopravní policie. Ze vzduchu se hlídky zaměřují hlavně na rizikové úseky. Zařízení neměří rychlost, slouží jen jako záznamník některých přestupků – třeba jízdy na červenou nebo předjíždění kamionů. Drony začali využívat i strážníci, například v Ústí nad Labem nebo Kladně. Pomáhají mimo jiné při pátrání v nepřehledném a špatně přístupném terénu nebo při odhalování černých skládek.
včera v 06:01

VideoPraha odstranila nebezpečnou skluzavku

Klouzačka na pražském dětském hřišti Okrouhlík stála šestnáct let. Před dvěma týdny se na ní ale zranilo dítě. Osmiletý chlapec má dva nalomené obratle. Městská část Praha 5 pak nechala skluzavku zavřít. Znalkyně nakonec uvedla, že klouzačka nebyla způsobilá k bezpečnému provozu, zmíněný úraz s tím ale nespojuje. Radnice preventivně klouzačku zlikvidovala.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Ve dvanácti krajských městech se sešli lidé k podpoře ČT a ČRo

Ve dvanácti krajských městech Česka se před pátou hodinou odpoledne sešli lidé, aby podpořili nezávislost médií veřejné služby. Pochody napříč ulicemi center měst na podporu České televize a Českého rozhlasu zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Kritika organizátorů a účastníků míří na návrh zákona, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo pod státní rozpočet.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

„Stahující se mračna.“ Šéf Ústavního soudu v Terezíně varoval před projevy autoritářství

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
17. 5. 2026
Načítání...