Plzeň - Magistrát v Plzni chce, aby se Plzeňská filharmonie stala pátým souborem Divadla Josefa Kajetána Tyla. Ředitel filharmonie ani hudebníci to ale nechtějí. Naopak náměstkyně primátora pro oblast kultury Marcela Krejsová tvrdí, že takovým krokem by byla filharmonie víc využitelná pro potřeby kultury.
Plán na sloučení divadelního orchestru s Plzeňskou filharmonií její ředitel tvrdě odmítá. Podle něj to filharmonii jenom ublíží. „Ve skutečnosti by to znamenalo pokles umělecké úrovně orchestru – možná v důsledku i jeho plný zánik. Každopádně pro plzeňské by to znamenalo značné ochuzení uměleckého života,” řekl Vladimír Bako, ředitel Plzeňské filharmonie. „Tady nejde o zlikvidování nebo o zničení plzeňské filharmonie, tak to není. To je přece o tom zlepšit ty podmínky pro plzeňskou filharmonii,” prostestuje náměstkyně Krejsová.
Spojením dvou těles se má vyrovnat hospodaření filharmonie. Její roční provoz stojí 20 milionů korun. Náměstkyně je přesvědčena, že se tím výrazně ušetří. „Přinese to jednoznačně ekonomický úspěch a ještě to přinese větší spokojenost těch hráčů, protože budou mít lepší mzdové podmínky,” poznamenala Krejsová. „Není možné, abychom při úsporném provozu ještě ušetřili tím, že se platy dorovnají,” vyvrací Bako.
Proti sloučení dvou zcela odlišných hudebních těles jsou i muzikanti. Jestli se tak stane, plzeňská filharmonie podle nich dohrála. „Mám stále takový dojem, že je to taková cesta ke zlikvidování české filharmonie,” poznamenal kontrabasista Plzeňské filharmonie Vilém Štádher. „Se sloučením divadla a plzeňské filharmonie nesouhlasím, protože si myslím, že by to znamenalo zánik plzeňské filharmonie,” potvrzuje Václav Hrabě, bubeník plzeňské filharmonie.
Záměr má své příznivce i odpůrce. O tom, zda členové Správní rady Plzeňské filharmonie najdou společnou řeč s úředníky magistrátu, ukáží teprve plánovaná jednání.
