Staré Město - Památník Velké Moravy ve Starém Městě vystaví ve čtvrtek domnělý náhrobek věrozvěsta Metoděje ze Stupavy na Slovácku, který ve 30. letech minulého století na Moravě vyvolal mediální zájem a přitáhl do Chřibů tisíce poutníků. Vědecká komise ale později prohlásila kamenné desky za podvrh. Od té doby jsou známy jako Stupavská falza. Podle odborníků jde o největší falzifikátorskou aféru v dějinách československé a české archeologie.
Několik částí kamenné desky bylo vykopáno v roce 1932 z popudu domkářky Klementiny Maštalířové ze Stupavy. Na toto místo byla žena údajně upozorněna ve snu. "Měla opakované vidiny, kde ji Metoděj žádal, aby vysvobodila jeho tělo zpod kamenů," řekl Luděk Galuška, archeolog z Moravského zemského muzea, kde byly kamenné desky z údajného Metodějova hrobu uloženy mezi tamní sbírku falz. Nález tehdy vzbudil velkou pozornost a do Chřibů přilákal davy.
Kolem údajného místa posledního odpočinku svatého Metoděje vyrostly stánky s občerstvením, prodávaly se tam pohlednice i upomínkové předměty. "Podle osvětimanské kroniky navštívilo tehdy hrob na 30 tisíc, podle tiskových zpráv dokonce čtvrt milionu poutníků. Rozruch kolem údajného hrobu svatého Metoděje vyvolal i zájem odborných kruhů," uvedl Jiří Jilík, mluvčí Slováckého muzea v Uherském Hradišti, pod které staroměstský památník spadá. Odborníci však po prozkoumání prohlásili nálezy za podvrh.
"Stupavský nález je zajímavostí, z dnešního pohledu romantickým bádáním. Představuje ale slepou uličku v bádání o Cyrilu a Metodějovi, z odborného hlediska není významný. Na druhou stranu je vrcholem zainteresovanosti mnoha lidí o oblast Velehradu a Chřibů. Takový zájem nenajdeme na žádném jiném místě České republiky, ani Slovenska," uvedl Galuška. Původ Stupavských falz i důvod, proč byla pořízena, je stále opředen tajemstvím.
Maštalířovou přitom podle Galušky nelze považovat za falzifikátorku. „Ona tomu věřila. Její víry ale bylo zneužito a byly tam podstrčeny tyto kameny,“ mínil archeolog. Dodal, že v roce 1985 mu dcera Maštalířové ukázala starobylé zápisky, na kterých byly hustým červeným inkoustem zapsány vidiny její matky. „Byli jsme tam s kolegou na návštěvě, když paní psala papežovi Janu Pavlu II. Vytáhla tři papíry, byla tam například slova 'jdi tam' nebo 'kopej'. Pergameny se ale v její pozůstalosti nedochovaly,“ vzpomínal Galuška.
Kromě údajných náhrobků Metodějova hrobu bude v Památníku Velké Moravy 1. března otevřena i výstava nazvaná Sedmipočetníci. V souboru fotografií autor Petr Francán zachycuje místa, kde působili po svém vyhnání z Velké Moravy žáci svatých Cyrila a Metoděje – Kliment, Naum, Sáva, Angelár a Gorazd. Jde o území dnešní Makedonie, Bulharska a Albánie. Stupavská falza budou ve Starém Městě k vidění do konce roku, výstava do 2. prosince.
