Praha je zase o krok blíž k dostavbě Pražského okruhu, jehož plán projednali radní hlavního města. Konkrétně řešili výstavbu silnice 511, která má propojit dálnici D1 s hradeckou D11. Pokud vše půjde tak, jak má, mohlo by se začít stavět na přelomu let 2019 a 2020. Nyní dotčené orgány řeší řízení EIA, které posuzuje vliv stavby na životní prostředí.
Okruhu je Praha o krok blíž, spolupracovat bude se středními Čechami
Problém kamionové dopravy, parkování a dostavby Pražského okruhu mezi D1 a D11 bude Praha řešit společně se Středočeským krajem. Kraj získá zástupce v pracovní skupině zabývající se dostavbou okruhu, kterou zřizuje stát. Zároveň Praha zřídí pracovní skupinu řešící kamionovou dopravu. Praha chce omezit od začátku příštího roku vjezd kamionů do Prahy. To se nelíbí vedení Středočeského kraje.
Stavba 511 je označení pro dosud chybějící část dálničního okruhu na jihovýchodním okraji Prahy. Vede od křižovatky s dálnicí D1 v katastru obce Nupaky k Běchovicím kolem Říčan, Uhříněvsi a Dubče. I když sousední stavby 510 (Satalice–Běchovice) a 512 (D1–Vestec) jsou hotové v jednom případě již 22 let, ve druhém šest let, dosud se nezačala stavět.
Příprava Radlické radiály si vyžádá další geologický průzkum
Město hodlá pokračovat také s přípravou Radlické radiály, která propojí konec dálnice od Plzně dále na Smíchov. Vzhledem k tomu, že trasa povede několika tunely, vyžádá si další geologický průzkum. Za další průzkumný vrt a rozšíření průzkumné štoly, které schválili pražští radní, si Praha připlatí 45 milionů.
Radlická radiála dokončí další přímou spojnici mezi Pražským a Městským okruhem. Její délka bude zhruba 5,5 kilometru, z toho asi polovina bude v tunelech. „Radlickou radiálu považuji za jednu z klíčových infrastrukturních staveb, které potřebuje Praha realizovat. Stavba má podporu městských částí Praha 5 i Praha 13 a věřím, že územní rozhodnutí získáme co nejdříve, abychom mohli požádat o stavební povolení a představit horizont, kdy by mohla radiála začít sloužit Pražanům,“ řekl primátorčin náměstek pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).
Praha vyčlenila na opravy a údržbu silnic a mostů 180 milionů
Praha vyčlení na opravy a údržbu silnic a lávek 180 milionů korun. Peníze by měly jít na opravy povrchů silnic i mostních konstrukcí. Mezi místy, která zamýšlí Praha prostřednictvím TSK opravit, jsou například nábřeží Edvarda Beneše, Masarykovo a Rašínovo nábřeží nebo Rumunská ulice na Vinohradech. Mezi nejnákladnější patří rekonstrukce Kolbenovy ulice v Praze 9, kde město investuje 12,5 milionu korun.
Pokud by Praha chtěla uskutečnit naráz všechny nutné rekonstrukce na svých komunikacích, musela by jednorázově investovat 21 miliard korun, právě takový je vnitřní dluh. Kromě silnic Praha nutně potřebuje opravovat rovněž mosty přes Vltavy. Ve velmi špatném stavu jsou například Libeňský a Hlávkův most a opravit potřebuje také Palackého most.
Parkování: Nejen zóny, ale i místa u středočeských nádraží
V oblasti parkování by měly podle Dolínka oba kraje apelovat na vyřešení majetkoprávních problémů v okolí některých železničních stanic ve Středočeském kraji. „Budeme chtít součinnost premiéra a ministrů, aby se rozsekl majetkoprávní spor mezi SŽDC a Českými drahami a na území Středočeského kraje mohla vznikat parkoviště P+R,“ řekl Dolínek. Jakmile bude spor vyřešen a kraj vyřídí nutné náležitosti, je Praha připravena pomoci s výstavbou P+R.
Pražské městské části s parkovacími zónami si rozdělí 127 milionů korun vybraných za loňský rok. Schválila to rada hlavního města. Celkem se na placeném stání vybralo 330 milionů, polovina z výnosu ale půjde na správu a provoz zón. S příspěvkem může počítat Praha 1, 2, 3 a 7.
Pražské radnice na Smíchově a v Dejvicích za první zhruba dva týdny provozu rozšířených parkovacích zón vybraly od řidičů dohromady 33,5 milionu korun. Městské části peníze předají magistrátu, který z nich zaplatí provoz zón, a poté je rovným dílem rozdělí mezi hlavní město a dotčené radnice.