Šindelová - Na 6. června připadá výročí jedné z nejtemnějších událostí poválečného odsunu německého obyvatelstva z českého pohraničí. Před 64 lety postřílely české Revoluční gardy v Šindelové u Sokolova 10 místních mužů. Vzali je jako rukojmí za místního rodáka, který utekl ze sběrného tábora, připraveného k odsunu. Němečtí vysídlenci postavili v roce 1992 obětem památník. Tak zvané Revoluční gardy na konci II. světové války organizovaly v pohraničí mimo jiné první odsuny většinových Němců.
Obec Šindelová si připomněla bestiální masakr
Gardisté si vybrali za rukojmí nejvýznamnější obyvatele vesnice, mezi nimi starostu, několik radních, úředníka lesní správy. Přímých pamětníků je málo, potomci znají událost už jen z vyprávění rodičů. „Viděli, že koně projížděli a táhli toho souseda za sebou,“ potvrdila Eva Rornmandlová pocházející z česko-německé rodiny. Petr Rojík doplnil: „Odvlekli deset mužů do stodoly u Krásné Lípy, kde je sadisticky a bestiálně mučili po celou noc. Ráno je donutili vykopat si hrob a do toho hrobu je postříleli.“
Tak zvané Revoluční gardy vznikaly na konci II. světové války jako dobrovolnická organizace, v pohraničí organizovaly mimo jiné první odsuny většinových Němců. „Rekrutovali se z místních obyvatel, mohly mezi nimi být samozřejmě i kriminální živly. Říká se, že tam mohli být i konfidenti gestapa, kteří chtěli revoluční činností očistit svoji minulost,“ uvedl Jiří Beran z Krajského muzea Karlovarského kraje Sokolov. O památník usilovala dcera popraveného starosty Theresia Seidel, na jeho odhalení přivezla dvě stovky místních rodáků a jejich potomků. Ti sem od té doby, většinou na výročí, jezdí vzpomínat už neorganizovaně.
Reportáž Zdeňka Soukupa (zdroj: ČT24)
Památník je na odlehlém místě, které většina současných obyvatel Šindelové ani nezná, což pokládají rodáci za přednost především kvůli případnému zájmu extremistů.