Na zámku v Červené Řečici hořel arkýř, na vině je kastelán

• vrm

15. 5. 201415. 5. 2014|Zdroj: ČT24

Zámek v Červené Řečici

Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Pelhřimov - Požár dnes dopoledne zachvátil jeden z arkýřů zámku v Červené Řečici nedaleko Pelhřimova. Na místě zasahovalo sedm jednotek hasičů s výškovou technikou, oheň se jim podařilo zlikvidovat po dvou hodinách. Renesanční objekt patří kvůli svému dezolátnímu stavu mezi nejohroženější památky na Vysočině.

Požár byl hasičům oznámen na tísňovou linku krátce po 10:30, když vzplála kupole věžičky s původní doškovou střechou. Hasiči na místě zřídili dálkovou dopravu vody. Před 11:00 se podařilo požár lokalizovat, po poledni už byl uhašen, aniž by se výrazněji rozšířil.

Střechu zapálila jiskra z ohně, který založil sám kastelán, když pálil nedaleko zámku větve stromů. „Z ohniště ulétly žhavé částice a následně se vznítila šindelová střecha,“ řekla mluvčí krajských hasičů Petra Musilová; na Vysočině foukal silný nárazový vítr. Podle starostky Červené Řečice jde především o historickou ztrátu – vzhledem ke stáří arkýře. Škoda byla vyčíslena na 50 000 korun.

Zchátralý zámek je jednou ze tří památek na Vysočině, které chce ministerstvo kultury v nejbližší době nechat vládou prohlásit za národní kulturní památku. Jeho záchranu dlouhodobě komplikovaly nedořešené církevní restituce, které blokovaly zejména nakládání s pozemky.

Práce na opravě historického objektu byly zahájeny před třemi lety, díky dotacím ministerstva kultury se začalo s opravou střešních konstrukcí. Kraj Vysočina letos uvolnil pro zámek dotaci 350 000 korun, obec 87 500 korun a majitel zámku družstvo Unimax v likvidaci 800 000 korun.

Podle loňského vyjádření Martiny Veselé z Národního památkového ústavu ale budou záchranné práce pokračovat řadu let, protože aby se zámek dostal do přijatelného technického stavu s vyřešeným statickým zabezpečením a opravou všech havarijních stavů, potřebuje investice odhadem kolem 100 milionů korun.

Červenořečický zámek je dokladem proměny staršího středověkého sídla na reprezentativní rezidenci. Hrad byl na rezidenci zámeckého typu přestavěn v 16. století. Tato etapa vytvořila uměleckohistoricky nejhodnotnější části areálu, pro něž jsou typické prvky takzvané české renesance.

Pozoruhodné a téměř v celku dochované opevnění nemá v tuzemsku podle památkářů v raně novověké architektuře prakticky žádné srovnání. V dalších obdobích už zámek neprošel žádnými výraznými stavebními úpravami, je proto jedním z mála objektů tohoto typu, který se dochoval v autentické renesanční podobě včetně opevňovacího systému.