Na Šumavě museli zvýšit odstřel jelenů. Ti se totiž začínají rychle množit, daří se jim hlavně kvůli tomu, že poslední zimy byly mírné. Jelení zvěř nemá v národním parku přirozeného nepřítele. A v řadě lokalit způsobuje škody hlavně na mladých stromech.
Předloni bylo jelenů v šumavských lesích méně než 1000 kusů. Poslední sčítání jelenů ale ukazuje nárůst – na téměř 1300 kusů. Jak uvedl Jan Kozel, vedoucí Odboru péče o ekosystémy Národního parku Šumava, jelení zvěř nemá tendenci scházet v zimě do nižších partií v podhůří Šumavy.
A právě tam by jeleni zamířili při normálním průběhu zimy. Jenže teď zůstávají klidně i vysoko v horách. Potravu totiž najdou i v nejvyšších polohách. Kvůli tomu myslivci museli navýšit plán lovu. Oproti loňsku téměř o 100 kusů.
Lov jelení zvěře na Šumavě
- 2012 – 666 kusů
- 2013 – 731 kusů
- 2014 – 813 kusů
Zdroj: NP Šumava
Myslivcům navíc komplikují odstřel hranice 1. zóny národního parku. Za nimi se totiž nesmí ani těžit, ani lovit. A právě sem se jelení zvěř stahuje nejvíc. A způsobuje škody hlavně na mladých stromech. „Tou ochranou to minimalizujeme, že si obalíme kostru stromů, které chceme ponechat,“ popsal lesník Jiří Vomáčka.
Podle Jana Kozla, vedoucí Odboru péče o ekosystémy Národního parku Šumava, v důsledku mírné zimě na Šumavě nemigrují ani další zvířata: „Zaznamenali jsme vyšší populační hustotu nebo vyšší počty i u srnčí zvěře, u černé zvěře, která také bezprostředně svojí početností reaguje na průběh zimy. Protože pakliže je zima mírná, uživí se, je menší mortalita u mladé srnčí i černé zvěře. Takže je tady víc jak černé, tak srnčí, tak jelení zvěře. Právě kvůli té zimě,“ dodal Jan Kozel.
Jelení zvěř nemá na Šumavě přirozeného predátora. Tím je pouze vlk. A ten se tady objevuje spíš náhodně. Pravděpodobně první důkaz o jeho výskytu na Šumavě je snímek, který nedávno pořídila fotopast u Lipna. Podle odborníků jde zřejmě o migrujícího jedince.
Další informace o vlkovi, kterého zachytila fotopast, najdete v tomto článku:
Podle Pavla Hubeného, ředitele Správy Národního parku Šumava, by více vlků na Šumavě pomáhalo počty jelení zvěře regulovat: „Kdyby tady byla standardní vlčí smečka, tak její roční spotřeba by byla zhruba tři čtvrtiny toho, co střílíme,“ uvedl Pavel Hubený.
Vysadit do šumavské přírody vlka ale představuje roky jednání s odborníky, ale hlavně s obcemi. Přesto ale správa parku s touhle možností počítá v chystaném plánu péče.
