Na střední Moravě a ve Slezsku viděli svědci dva losy evropské. Podle odborníků přišla zvířata z Polska. Jeden los byl spatřen v okolí Olomouce a druhý nedaleko Opavy v Suchých Lazcích, upřesnil Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Odborníci už varovali před nevyzpytatelností těchto velkých zvířat, která by v případě ohrožení mohla člověka napadnout.
Podle Jana Klečky, ředitele pobočky AOPK ČR, je jisté, že jedno ze zvířat přišlo z Osoblahy. Právě v Polsku se losi vyskytují, populace je tam stabilní a někteří jedinci občas pronikají až k Lipnu.
Do Suchých Lazců muselo zvíře překonat vzdálenost 68 kilometrů. Jak dlouho ji šlo, to zatím není jasné. „Může ji urazit za den, ale také za čtrnáct dní,“ dodal Jan Klečka s tím, že záleží na tom, jaká je aktuální motivace losa k dalšímu putování.
Upřesnit místo výskytu losa se odborníkům podařilo zejména díky mnoha lidem, kteří tohoto statného sudokopytníka spatřili. „Máme dostatek hlášení osob, které losa viděli, takže se dá docela dobře sledovat, kde se pohyboval,“ potvrdil Jan Klečka.
V Suchých Lazcích tohoto velkého savce pozoroval také gymnazista Aleš Žídek. „Losa jsme zahlédli z okna kuchyně,“ uvedl s tím, že majestátní zvíře posléze zamířilo k lesu, lidí se podle něj příliš nebálo.
Lidé by při setkání s losem měli být opatrní a zbytečně se ke zvířeti nepřibližovat, varoval Jan Klečka. „Při své velikosti má v přírodě velmi málo nepřátel a nemá moc důvodů být plachý. Neměl by problém na člověka případně zaútočit, pokud by se cítil ohrožený,“ dodal s tím, že pokud se los dostane například na oplocenou zahradu, neměli by se ho lidé snažit vyhnat vlastními silami. Přirozenými nepřáteli losa v Evropě jsou vlci a medvědi.
Pochybnosti vyvráceny. Jsou dva
Experti uvedli, že je již nade vší pochybnost jasné, že se v Česku pohybují dva losi. Zvířata byla spatřena souběžně na dvou místech a dají se odlišit také vizuálně, doplnil Jan Klečka.
První z dvojice zatoulaných losů podle Václava Hlaváče putoval od Liberce směrem na Prahu, nakonec se ale otočil směrem na východ. Pomocí ekoduktu, což je speciální přemostění umožňující migraci zvěře, překonal u Žehuně dálnici D11 a zdolal i rušnou dálnici D35. Poté los obešel Olomouc a nyní se pohybuje v lesích mezi obcemi Dolany a Radíkov. Druhý losí samec byl spatřen nedaleko Opavy, kde se nejspíš dosud pohybuje. Počátkem týdne tam byly nalezeny jeho další stopy.
„Podle toho, jak se oba losi krajinou potulují, se dá soudit, že dálnice a velké aglomerace mohou zcela zásadně ovlivnit jejich pohyb. Zatímco v posledních desetiletích losi většinou migrovali z Polska na jihozápad, směr obou nyní sledovaných zvířat je úplně jiný. V současné krajině je pro ně totiž kvůli překážkám v podobě dálnic, plotů a měst obtížné dodržet původní trasu,“ uvedl Hlaváč.
Obě zatoulaná zvířata se podle ochránců přírody pohybují v hustě osídlených oblastech, což významně ovlivnilo jejich chování. Losi ztratili přirozenou plachost a nedělá jim problém přecházet frekventované silnice. Nedaleko Olomouce se los několikrát prošel i po ulici v centru obce.
- Los evropský patří mezi největší evropské savce, jeho hmotnost může být vyšší než 500 kilogramů, výška v kohoutku i 240 centimetrů. Ve střední Evropě byl člověkem vyhuben, během 20. století se sem začal opět šířit z Polska. U nás nejvíce losů žije na Šumavě na pravém břehu Lipna, domov tu má zhruba 10 jedinců. Počty zvířat však opět klesají. Velké savce totiž ohrožuje pytláctví, ale i budování nejrůznějších bariér, jako jsou silnice či třeba rozšiřující se sídla. V krajině tak vznikají izolované ostrovní populace, které jsou pro jejich život příliš malé.
- Los patří mezi největší zástupce čeledi jelenovitých. Žije v severních lesích Evropy, Asie a Ameriky. Z vývojového hlediska stojí los mezi ostatními jelenovitými poměrně osamoceně. Studium chromozomové výbavy a molekulární analýzy prokázaly, že jeho nejbližším příbuzným mezi žijícími jelenovitými je srnec obecný.
Pro velké savce je podle Hlaváče prostupnost krajiny klíčová, protože potřebují velký životní prostor. Dálnice překonávají velmi obtížně. „Přitom pro přežití naší populace losů, která žije u Lipna, je zásadní, aby se sem mohla dostávat migrující zvířata z Polska,“ podotkl Hlaváč.
V posledním roce ale byly zaznamenány tři případy sražených losů na místních komunikacích na Šumavě. Zmapovat trasu prvního z dvojice zatoulaných losů se podařilo díky více než 60 lidem, kteří ochráncům přírody nahlásili jejich pohyb.
V Česku žije nejvíc losů na Šumavě, na pravém břehu Lipna. Jde asi o 10 jedinců. „Vyhovuje jim zdejší prostředí, bažiny, mokřady a dostatek potravy,“ doplnil Jan Klečka.
Odborníci uvítají informace o pohybu losa
V případě, že losa lidé náhodou spatří, mohou informovat Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (kontakty: vaclav.hlavac@nature.cz nebo jiri.safar@nature.cz). Zpráva o tom, kudy se zvíře pohybuje, pomůže při ochraně tohoto silně ohroženého druhu. Poslouží také k vymezení migračního koridoru a vytipování míst pro případnou výstavbu ekoduktů.
Za úmyslné rušení, poranění či usmrcení silně ohroženého druhu živočicha může být podle zákona na ochranu přírody uložena fyzické osobě pokuta až sto tisíc korun a právnické osobě až dva miliony korun.
